Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce




Zdeňka Juránková

Hromnice

Je pravděpodobné, že stejně jako mnohé jiné tradice i Hromnice mají svůj původ v pohanských zvycích. S příchodem křesťanství se ale začal slavit svátek Uvedení Páně do chrámu (dříve také svátek Očišťování Panny Marie), jehož datum bylo stanoveno na 2. února.

Tento svátek známe ale spíše pod označením Hromnice a připomíná událost popsanou v Lukášově evangeliu, kdy Ježíšova matka Maria a Josef přinášejí podle židovského obyčeje čtyřicátý den po narození malého Ježíška do jeruzalémského chrámu. Podle starozákonních předpisů o rituální čistotě byla žena po porodu chlapce považována 40 dní za nečistou, po narození děvčete 60–80 dní, a proto se konalo očištění ženy, a tím i jakýsi její návrat do společnosti. Ženy musely jako dar do chrámu přinést beránka nebo holoubě i výkupné za chlapce, neboť „každý prvorozený ze židovského lidu“ patřil Hospodinovi a musel být vykoupen obětí. Toto se konalo na památku prvotního nařízení Hospodina na Sinaji, aby všichni prvorození chlapci jako zástupci vyvoleného izraelského národa byli zasvěceni ke kněžským službám. Později bylo ustanoveno, aby se za ně přinesla výkupná oběť.

V chrámu se Marie a Josef s Ježíškem setkávají s prorokyní Annou a spravedlivým Simeonem, který Ježíše nazval „světlem k osvícení národů“. A právě toto setkání dalo podnět k pojmenování celého svátku. Jeho slavení, ještě pod názvem „Svátek Setkání“,  je doloženo v Jeruzalémě již v pátém století.

Zvyky a obyčeje
Od tohoto Simeonova proroctví o Ježíši-světle pak pochází zvyk, který se začal šířit zřejmě od 11. století.  V tento den  se světily svíčky „hromničky“, které se během bouřek zapálené dávaly do oken a měly spolu s modlitbou chránit před bouřkami.
Lidé si hromničku dříve také stavěli ve svých příbytcích na stůl, aby její světlo chránilo obydlí ve zlých časech a nečasech.
V některých rodinách bývalo zvykem dávat hromničku do rukou umírajícímu člověku. Světlo hromničky mělo jeho duši svítit na cestu do nebe.
Na Chrudimsku zase obcházel hospodář s posvěcenou hromničkou třikrát za sebou úly a přitom se modlil, což mu mělo zajistit zdravé včely a hojnost medu.
Na Chodsku věřili, že kdo by na Hromnice tancoval, ten by zemřel bez světla.
V den Hromnic se nesmělo šít ani nic přišívat. Mělo se zato, že jehla přitahuje „boží posly“ –blesky.

Tímto dnem také dříve končila vánoční doba a odklízely se z chrámů  a často i z domácností betlémy.

[článek je chráněn autorským zákonem; copyright © maxdorf, 2018]

Hodnocení: z 5

Hodnocení

Pro hlasování se přihlaste.


Poslat e-mailem

Zavřít

Poslat tip redakci

Zavřít

Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.