Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce




Zdeňka Juránková

Vánoce ve světě

vánoční zvyky

Obdarovávání má svou historii
Už ve starém Římě si lidé na oslavu Nového roku dávali dárky. Později se stal vánočním svátkem zimní slunovrat a obdarovávání zůstalo. Stalo se projevem přátelství a křesťanské lásky k bližnímu. Od šestnáctého století existují důkazy o vyměňování dárků mezi přáteli a příbuznými. Nejvíce dárků dostávaly především děti.
V následujících dvou stech letech už nosil dárky Ježíšek, Santa Claus či Vánoční muž. Bylo zvykem, že se dárky začaly rozbalovat až v okamžiku, kdy se objevila na nebi první hvězdička. Tím se připomínala betlémská hvězda, která zářila nad Betlémem. Ve většině zemí rozdávají dárky na Štědrý den nebo druhý den ráno na Boží hod vánoční.

Vánoce ve světě
Vánoce se na různých místech naší planety slaví odlišně. Ono výše uvedené přísloví tedy nesporně platí. Vánoční zvyky a obyčeje si jsou v mnohých zemích v něčem podobné a v něčem zase zcela odlišné. Není divu, vždyť i v jednotlivých oblastech naší republiky lze vystopovat odlišné vánoční tradice, natož pak v různých koutech celého světa. Mnohde se Vánoce neslaví vůbec. Přestože je uznávají i nevěřící, jsou to přece jen svátky výhradně křesťanské. Proto se s nimi nesetkáme v zemích islámu ani v ortodoxně židovském prostředí.

Anglie
Anglické Vánoce mají své zvláštnosti, oproti našim Vánocům se dárky nenadělují na Štědrý den, ale až ráno na druhý den. Vánoční dárky zde nosí Father Christmas, a protože je tak trochu spojený s novodobým Santa Clausem, který chodí komínem, tak děti na Štědrý večer hází svá přáníčka přímo do komínu, aby se velice rychle k tomu Father Christmasovi dostaly. V Anglii mají na první svátek vánoční slavnostní oběd, který se nese v atmosféře obrovského veselí. Co k tomu všechno patří? Je to jednak slavnostní menu, které se skládá většinou z drůbeže a různých rybích pokrmů. Obvykle začínají drůbežím vývarem s kuřecími nočky nebo rybí polévkou, také je typická polévka želví, ale v dnešní době už se spíše dělá nepravá želví polévka, která se připravuje z telecí hlavy. Jako další předkrmy nechybí různé paštičky nebo uzená treska a hlavním chodem je krocan s masitou nádivkou a kaštany, ale také koňakem. Jako příloha se podává jablkové pyré a na stole nesmí chybět tradiční vánoční pudink. S tímto pudinkem je spojena další anglická tradice. Do pudinku se ukrývá mince a když potom ten, kdo pudink konzumuje, objeví ve svém dílku tuto minci, má zaručeno štěstí na celý rok.
O anglickém pudinku kolují různé informace – někdo si ho velice pochvaluje, jiní zase říkají, že se nedá jíst. Z čeho se takový vánoční pudink připravuje?
Pudink se připravuje ze 3/4 kg sušených švestek, 1/4 kg rozinek, 30 dkg strouhanky – ta bývá z tmavého chleba, 20 dkg mouky, do toho se dá 9 vajec, sklenička brandy, 1/4 kg směsi oříšků s perníkem, a to vše se zamíchá do 30 dkg hovězího loje. Všechna tato směs se vaří šest hodin, pak se naleje do formy a nechá ztuhnout.

Austrálie
V době, kdy se u nás děti koulují a věnujíce zimním radovánkám, mají u protinožců ta největší vedra a letní prázdniny v plném proudu. Není proto divu, že Australané tráví Vánoce na pláži. Často zde absolvují i sváteční večeři. Součástí slavnostní večeře je mnohdy i tradiční yorskhirský puding, který pochází z Velké Británie. Je to teplý švestkový nákyp s hrozinkami a ořechy, polévaný vaječným koňakem.

Brazílie
V brazilský oslavách se objevuje množství nejrůznějších směrů, poněvadž se zde mísí tradice potomků Portugalců, Italů, Němců a Španělů. Svůj vliv tu mají i indiáni. Přesto se všichni společně radují, přejí si vše nejlepší k narození Páně a zdobí stromečky. Téměř všechny jsou umělé, skutečné jehličnany si mohou dovolit jen ti nejbohatší. Brazilci jsou proslulí nejen početnými rodinami, ale i velkorysostí při nákupu dárků. Většina obyvatel Brazílie navštěvuje o vánočních svátcích mše v kostelech nebo přímo pod otevřeným nebem. O štědrovečerní večeři mívají Brazilci na stolech pečeného krocana, mořské ryby, ovoce a sladké zákusky.

Francie
Ježíšek země galského kohouta – Pere Noël (Otec Vánoc) – je služebně nejmladší mezi všemi nadělovači dárků. Svou profesi převzal od svatého Mikuláše teprve počátkem minulého století. Vánoční nadílka dárků se koná 24. prosince kolem deváté hodiny večer. Předchází jí ale velká hostina, která je nerozlučně spjatá s dobrým jídlem a s dobrým pitím, s dobrým vínem. Co taková slavnostní večeře obnáší? Je to až dvanáct různých chodů. Menu se skládá z ústřic, klobásek, vína, pečené šunky, salátů, ovoce a sladkostí, na venkově se připravuje pečený krocan s kaštanovou nebo lanýžovou pastou. Francouzi si také rádi dopřávají škeble, kaviár nebo žabí stehýnka. A nesmí chybět ani sýrová tabule. Jako dezert se často servíruje tzv. Kristův chléb ozdoben cukrovou pěnou. Anebo pro nás zvláštní dezert, který má tvar polena. Je to vánoční poleno, které je spojeno s další tradicí: Na počátku Vánoc se do krbu mělo vložit velikánské poleno, které mělo bez přestání hořet po celé svátky.

Guatemala
Vánoce jsou zde velikou společenskou událostí. Začínají se zde slavit devět dní před Štědrým dnem. Bití bubnů a různé světelné a zvukové efekty se šíří ulicemi Guatemaly, popíjí se punč, jedí se horká rajčata.
Štědrý večer se pak ale tráví především v kruhu rodinném. Vánoční stromečky jsou v současné době populární i v Guatemale. Tento zvyk sem přivezli spolu s vánočními zvyky a rituály cizinci. Dárky děti pod stromečkem mívají ráno po Štědrém dnu. Dospělí si dárky na Vánoce nedávají. Ti se vzájemně obdarují malými pozornostmi až na Nový rok.

Itálie
Štědrý den se slaví jen schůzkou s přáteli. Italské děti dostávají dárky většinou na první vánoční svátek ráno (25. prosince) nebo jako u nás – večer 24. prosince od Jěžíška, kterému říkají Babbo Natale nebo od čarodějnice nazývané Befana, která létá na koštěti a dárky nosí stejně jako Santa Claus komínem.
Hlavním vánočním jídlem jsou v Itálii artyčoky, plněná zvěřina, ryby, pečená kuřata a slaná kukuřičná kaše (polenta). Jako zákusek se podává kaštanové pyré se šlehačkou, turecký med s oříšky a italská bábovka zvaná panettone. Ve srovnání s našimi jsou italské Vánoce velmi „odbyté“ – vůbec zde nepečou cukroví. Co je stejné, i zde se konají půlnoční mše.

Maďarsko
V Maďarsku jsou Vánoce nejen církevním, ale skutečně celonárodním, všelidovým svátkem. Vánoce jsou především svátky rodiny, vzájemné lásky a sounáležitosti všech lidí. Na Štědrý den, podle starodávných maďarských zvyků, by proto nikdy nikdo neměl být sám, a tak v minulosti zvaly rodiny k bohatě prostřenému stolu i žebráky a tuláky.
Ve většině maďarských rodin začínají Vánoce upečením tradičního svatoštěpánského koláče, který se v první adventní neděli uloží na okraj stolu a musí tam vydržet až do Tří králů. Pod ubrus stolu se na začátku adventu uloží zrníčka obilí z poslední úrody a chomáček sena. Tím dává hospodář najevo vděčnost za dary země a přání dožít se napřesrok rovněž dobré úrody. Na Štědrý den se obědvá speciální sladké jídlo zvané „guba“. Je to tradiční maďarský pokrm vyrobený z kynutého těsta podobného chlebu. Slavnostní večere je bez masa, s výjimkou rybího, maso se smí jíst až po půlnoční mši. Večere bývá bohatá a začíná hned po setmění nebo východem první hvězdy. Hospodář se skleničkou nového vína v pravici pronese přípitek. Po půl sklence vína dostávají i děti. Obřad pokračuje rozdělováním jablka. Každý člen rodiny se podělí o své jablko s ostatními na znamení toho, že jeden s druhým mohou vždy počítat a jeden druhému budou vždy pomáhat. Výjimku z toho tvoří pouze děvčata na vdávání, která si jablka ponechávají. Po novém roce s nimi mají vyjít na ulici a kterého chlapce prvního uvidí, toho si vezmou za muže. Následují tenké oplatky s medem a česnekem, aby si v příštím roce každý zachoval zdraví. Potom přichází řada na tradiční a neodmyslitelné „halászlé“, čili rybí polévku, která musí být patřičně pikantní. Po polévce se jí smažená ryba, nejčastěji kapr, s bramborovým salátem. A to všechno je třeba zapít dobrým vínem, pokud možno z vlastní úrody.  Zúčastnit se půlnoční mše patří ovšem k důležitým společenským a církevním povinnostem a do kostela zajde na Štědrý den každý.

Německo
Vánoce v Německu jsou v mnohém podobné těm našim, např. vánoční dárky se rozdávají stejně jako u nás na Štědrý večer. V Německu mají hned několik vánočních dárců. Dárky nerozdává jen Ježíšek, ale i vánoční duch jménem Weihnachtsmann. V jižním Německu však děti o Štědrém večeru navštěvuje výhradně Ježíšek.
Oblíbeným vánočním jídlem je v Německu husa a tradičně se podávají sladké ovocné kompoty a zavařeniny. Z drůbeže je oblíbená i kachna a krůta. Na chladném severu si však raději pochutnají na pěkně propečené klobásce a bramborovém salátu nebo na libovém párečku. Jen v Bavorsku a Bádensku-Württembersku nesmí na štědrovečerním stole chybět ryba. Kapr se tu upravuje na nejrůznější způsoby a nechybí ani obdoba českého receptu kapra na černo nebo na modro. Cukroví se na Vánoce peče stejně jako u nás, obvykle jsou to perníčky a placičky s čokoládovou nebo různobarevnou cukrovou polevou.
K německým Vánocům patří bohatě ozdobený stromeček, který tu má dávnou tradici. Stromečky byly dříve zkrášleny především ozdobami z tzv. leoninských drátků, tzv. lametami. V městečku Roth poblíž Norimberku totiž existovala první továrna na výrobu tzv. leoninských drátků. V Německu se ale nepoužívaly pouze tyto ozdoby. Německu patří i další prvenství, a to jsou ozdoby skleněné. Dlouhou historii výroby skleněných ozdob má především městečko Lauscha. Velmi oblíbené jsou v Německu i betlémy. Nejproslavenější byly v Německu jesličky zhotovované v Tyrolsku.

Norsko a Švédsko
Vánoce v severských zemích jsou obzvlášť zajímavé, protože je tam na vánočních tradicích nejvíc cítit propojení s dávnou pohanskou mystikou, a je to také vidět na mnoha postavách, které jsou s vánočním časem spojené. Zníme jsou velkou oslavy svaté Lucie. Lucie je vlastně jediný svátek, který může být označen jako typicky švédský. Má mnoho podob. Jednak je to oficiální oslava, která se připravuje daleko dopředu, protože průvod, který vede Lucie, musí vést reprezentativní dívka. Podmínkou je, aby měla dlouhé blond vlasy, a to bývá často tou nejdůležitější kvalifikací. Dívka má na hlavě korunu, což je spletený vřesový věnec, a na něm jsou světýlka nebo svíčky. Tento průvod se vydává ulicemi města, navštěvuje různé školy, ústavy a podobně, a Lucie rozdává dárky.

Rakousko
Rakušané velice milují hudbu, a tak i rakouské Vánoce jsou silně spojeny s hudbou. Ve všech městech se v předvánočním období koná celá řada různých koncertů, ale muzicíruje se i v rodinách.. Snad skoro každý zná píseň „Tichá noc, svatá noc“, v originále „Stille Nacht! Heilige Nacht!“, ale možná už neznáme její zajímavou historii. Téměř před 190 lety ve venkovském kostele svatého Mikuláše v rakouském Oberndorfu zazněla poprvé tato vánoční píseň v podání Františka Josepha Mohra a Franze Xavera Grubera a kostelního sboru za doprovodu Mohrovy kytary. Vypráví se, že Joseph Mohr byl přinucen napsat slova pro tuto vánoční píseň a doprovodit ji kytarou, protože v kostele, kde sloužil, byly porouchané varhany a do začátku půlnoční mše nezbývalo tolik času, aby mohl zajistit jejich opravu. Mohr se údajně vydal za svým přítelem Gruberem, a spolu složili píseň, kterou pak v kostele zahráli. Zajímavé je, že tato píseň se velice rychle rozšířila, ale šířila se jako píseň lidová, hudba byla dokonce připisována známým skladatelům, tu Haydnovi, tu Mozartovi či Beethovenovi. Gruber se ještě za svého života velmi snažil, aby mu autorství bylo přiznáno, ale oficiálně se tak stalo až po jeho smrti, a to velice pozdě, až na sklonku 20. století, kdy se našel rukopis, na kterém je rukou připsáno v pravém rohu, že hudbu k těmto slovům složil Franz Xaver Gruber. Když vzpomeneme Josepha Mohra, tak ten umřel velmi chudý jako zcela neznámý člověk, nespojovaný s touto písni. Jediné, co se o něm tradovalo, že to byl velice hodný člověk, který všechno, co měl, rozdal potřebným.
V Rakousku se slaví Štědrý večer obvykle v nejužším kruhu rodiny. Odpoledne se zdobí stromeček. Předtím, než se rozbalí dárečky, zpívají muzikální rodiny koledy. Večeří se Weihnachtsgans („vánoční husa“) a k tomu červené zelí a knedlíky, Tento zvyk se ale v mnohých rodinách už porušuje pojídáním kapra, lososa nebo kachny, V mnohých rodinách se ale v tento den jí o něco skromněji – např. párky s bramborovým salátem.

Rusko
Vánoce se v pravoslavném Rusku slaví až 7. ledna, protože církev stále používá Juliánský kalendář – a ten je oproti našemu Gregoriánskému kalendáři o 13 dní opožděn. Náš sedmý leden tedy odpovídá 25. prosinci. Oslavy se tak liší od toho, co známe u nás – v Rusku následují Vánoce až po Novém roce.
Novoroční oslavy začínají 31. prosince. Domácnosti se slavnostně vyzdobí, nemůže chybět stromek, tzv. „jolka“. Večer se lidé sejdou u slavnostního stolu, vyměňují si dárky a dětem naděluje děda Mráz (děd Moroz), kterého často doprovází Sněhurka (Sněguročka). O půlnoci pak lidé vyjdou do ulic a vítají Nový rok.
Pravoslavné Vánoce (Rožděstvo) jsou po Velikonocích nejdůležitějším církevním svátkem Ruska. O půlnoci ze 6. na 7. ledna začínají ve všech pravoslavných chrámech mše, které trvají až do časných ranních hodin. Mnoho lidí si přichází poslechnout nádherné sborové skladby.
Vhodnou příležitostí k oslavám zůstal i začátek nového roku podle starého kalendáře, který připadá na 14. ledna. Byty a restaurace se pestře vyzdobí papírovými řetězy a slaví se jako u nás na Silvestra...

Slovensko
Na Štědrý den Slováci obvykle až do večere drží půst, který končí až s východem první hvězdy. I když ve štědrovečerních zvycích existují mezi jednotlivými regiony určité rozdíly, některá pravidla platí všude. Třeba, že na Štědrý večer musí být každý pořádný člověk doma, že z každého jídla na stole se patří alespoň ochutnat, anebo že tomu, kdo se nemůže z vážných důvodů štědrovečerní večeře zúčastnit, se prostírá prázdný talíř.
Na štědrovečerním stole nesmí chybět chléb, ale ani klasy obilí z poslední úrody, vánoční koláče, figurky biblických bytostí ze zvláštního těsta, adventní věnce, tradiční „kapustnica“, kapr a další dobroty. Hostina tradičně začíná přípitkem. Ve vinařských oblastech je to víno, v horských zase „hriatô“, – vyškvařené sádlo ze slaniny zalité pálenkou, někdy i opeřené). Po přípitku se obvykle jedí tenoučké oplatky s medem, které mají v dalším roce zaručit dostatek radosti, lásky a duševní čistoty. Někde je dokonce zajídají česnekem. Dalším chodem je „kapustnica“, polévka z kyselého zelí. Dále to jsou nejčastěji různě upravení kapři či jiné ryby, obvykle s bramborovým salátem. Hojnost chleba pro celý příští rok mají zaručit zrnka různého obilí pod svátečním ubrusem.

[článek je chráněn autorským zákonem; copyright © maxdorf, 2017]

 

Použitá literatura
1. Vavřinová V. Malá encyklopedie Vánoc, Praha: Libri, 2000 .
2. http://www.newadvent.org/cathen/03724b.htm

Hodnocení: z 5

Hodnocení

Pro hlasování se přihlaste.


Poslat e-mailem

Zavřít

Poslat tip redakci

Zavřít

Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.