Howard Garns a Sudoku

Magické čtverce sloužily zábavě přemýšlivých lidí odedávna, jejich popularita však nikdy nepřekročila okruh těch, kteří tak či onak koketovali s matematikou. Když v roce 1979 publikoval americký architekt Howard Garns svou hru Number Place, neměl pravděpodobně ambici tento okruh rozšířit víc než o milovníky křížovek. Když o 10 let později zemřel, netušil, že jeho hra se na začátku 21. století stane nejpopulárnější „papírovou“ hrou své doby. Navíc s japonským jménem Sudoku.

Howard Garns se narodil v roce 1905 v městě Connersville v americkém státě Indiana. Jeho otec byl architekt a v městečku, které má i dnes jen něco málo přes 15 tisíc obyvatel, těžko hledal uplatnění. Po první světové válce se proto rodina přestěhovala do Indianapolis a Howard zde začal chodit na průmyslovku, dnes známou jako Arsenal Technical High School. Indianopolis je světoznámé svými automobilovými závody a v současné době i skvělým basketbalovým týmem, avšak pro Američany je Indiana jen venkov. Když Howard v roce 1922 odmaturoval, byl rozhodnutý studovat architekturu, tu však odešel raději studovat do sousedního státu Illinois. Zde o čtyři roky později získal inženýrský titul a až do druhé světové války pracoval ve firmě svého otce. Válku strávil u ženistů a po návratu do civilu nastoupil do společnosti Daggett. Pracovat u Daggetta bylo pro architekta v Indianapolis prestižní zaměstnání, Robert Platt Daggett firmu založil v roce 1868 a po válce firmu vedl již jeho vnuk Robert Frost Daggett, Jr. Garns byl dobrý architekt, dokázal spojit technickou erudici s kreativním myšlením. Kreativními nápady prý vynikal i mimo vlastní profesi, jeho bývalí spolupracovníci tvrdí, že už někdy v 60. letech 20. století na poradách vymýšlel různé matematické a grafické rébusy, byla to prý Garnsova oblíbená činnost na firemních poradách.

V roce 1977 se rozhodl Robert Daggett odejít do důchodu a při té příležitosti činnost firmy ukončil. V důchodu se tak ocitl Garns, ostatně ve svých 72 letech na to měl již nárok. Číselným rébusům se nyní začal věnovat systematicky a rozhodl se jeden ze svých nápadů publikovat. Pro zveřejnění si vybral časopis Dell Pencil Puzzles & World Games, prestižní periodikum specializovaný na hádanky a křížovky. V květnu 1979 zde vyšel  pod názvem Number Place rébus s  9 čtverci,  ještě rozdělenými na  9×9 políček. Number Place si u čtenářů získal oblibu a stal se pravidelnou součástí tohoto časopisu.

Dell Pencil Puzzles & World Games patří k světovým leaderům, odebírají je proto redakce křížovkářských časopisů po celém světě. Tak v roce 1984 Number Place objevili i redaktoři časopisu Nikoli, vůdčího japonského křížovkářského periodika. Pod názvem Suuji Wa Dokushin Ni Kagiru (přibližně „Čísla musí být jediná“) získal Number Place popularitu tak rychle, že v roce 1986 ředitel společnosti Nikoli pan Kaji Maki vycítil příležitost udělat z něj trhák pro širokou veřejnost. Název zkrátil na Su Doku – su je číslo a doku znamená jediný. Japonsko  téměř okamžitě začalo ovládat číselné  šílenství, v té době již však Garns trpěl rakovinou a v roce 1989 zemřel.

Na podzim roku 2004 dostala křížovkářská redakce londýnských Timsů e-mail od jistého Wayna Goulda z Nového Zealandu, v němž jim nabízel nový číselný rébus. Gould býval soudce, nejdřív na Novém Zealandu, od roku 1982 v Hong Kongu, kde zůstal až do předání správy komunistické Číně v roce 1997. Pak odešel do důchodu a věnoval se svým koníčkům, podobně jako dvacet let před ním Garns. V Hong Kongu si oblíbil Sudoku a několik let se bavil vývojem počítačového programu, který by hru dokázal generovat automaticky. Zřejmě právě fakt, že Gould do Londýna poslal Sudoku i s programem, rozhodl, že Timesy hru 16. prosince 2004 uveřejnily.

Nyní zachvátila číselná mánie i Velkou Británii, v průběhu zimy a jara 2005 se Sudoku objevilo ve většině britských periodik, v teletextu a brzy i v televizním „primetimu“. V dubnu 2005 se kruh uzavřel a Sudoku dorazilo zpátky do Ameriky, stalo se pravidelnou rubrikou v New York Post. V průběhu roku 2005 se móda Sudoku rozšířila do zbytku světa, v dubnu 2006 s již pořádalo první mistrovství světa v Sudoku. Konalo se v starodávném italském městečku Lucca a málo se ví, že první mistryní světa se stala Eva Tylová (*1974), rodačka z Ústí nad Labem, která nyní pracuje jako ekonomka v Mostě.

Sudoku dramaticky zvedlo náklady některých časopisů, umožnilo vydání tisíců knižních titulů, naproti tomu Gould ani Garns zřejmě velké ekonomické ambice neměli. První z nich za uveřejnění ani za program nežádal žádný honorář a Howard Garns? Ten se nikdy ani nestaral o autorství své hry, Number Place se nikdy neobjevilo přímo s jeho jménem. Garnsovo autorství prokázal až po letech Will Shortz, křížovkář působící v New York Times. Zjistil totiž, že Garnsovo jméno se v tiráži objevovalo jen v těch číslech, která obsahují Number Place.

[článek je chráněn autorským zákonem; copyright © maxdorf, 2012]