Latina … aneb český slang v Lidovkách

Od září 2008 vychází v Lidových novinách seriál věnovaný českému profesnímu slangu. Jeho název je Latina … a najdete jej vždy v příloze Kariéra v pátečním vydání Lidových novin. Rubriku řídí Petr Švihel a sloupečky na základě Slovníku nespisovné češtiny připravuje Jan Hugo. Zde uvádíme přehled sloupečků z roku 2008. 

LATINA ... řidičů hromadné dopravy (LN 5. září 2008)

BOŠÁK – tradiční označení řidiče autobusu. Obvykle se vysvětluje podle klasického zapalování od firmy Bosch. Též gumař.

KAŠTANI – cestující; jeden z výrazů, které se nováček v depu naučí vždy hned první den. Prý podle hromadného pohybu cestujících při náhlém zastavení či nárazu – vozidlo již stojí, ale cestující ještě chvíli pokračují v jízdě.

ŠALINA – abychom se neomezili pouze na pražský slang, uveďme klasický brněnský výraz pro tramvaj. Společnost, která v r. 1900 zahájila v Brně tramvajový provoz, byla německá a měla v názvu Elektrische Linie (elektrická linka). Zkrácením vzniklo sche-linie a odtud naše šalina.

Latina ... ševců (LN 12. září 2008)

Fidlátka – původní výraz pro ševcovské náčiní již dávno překročil hranice řemesla a označuje dnes nezbytné věci či nástroje obecně. Slovo snad pochází z německého fiedeln – hrát na housle (fidlat).

Knejp – ševcovský nůž je z německého Kneip krátký zahnutý nůž.

Pop – označuje lepidlo na kůži (dnes někdy i lepidla typu Chemopren). Německé Pappe – lepidlo, k nám přešlo tentokrát s typickou hláskovou změnou a > o, podobně jako z Vater (otec) je náš fotr.

Verpánek – nejde sice o slangový výraz, je však natolik charakteristický pro tradiční svět obuvníků, že se sluší vyvrátit jeden rozšířený omyl. Nejde o stoličku, na níž švec seděl, nýbrž malý stolek, na němž měl švec rozložená svá fidlátka.

Latina ... zedníků (LN 19. září 2008)

FANKA – zednická lžíce, naběračka na maltu. Z německého výrazu pro pánev Pfanne jsme fanku převzali tak dávno, že ještě zněl pfanna. To je vidět i v ostravském brutvana pekáč (Brotpfanne, kde Brot je chléb). Ostatně z německého slova je i spisovná pánev

KLEŤÁK – hladítko na beton. Německé glätten hladit nám připomene společné kořeny slovanských a germánských jazyků – před dvěma tisíci lety jsme ještě i my měli na začátku slova g, které zůstalo např. v ruském gladkij.

ŠALOVÁNÍ – bednění, do kterého se nalévá beton, běžně se mu říká také šalunk, podle německého Schalung. Schale je slupka či cokoli, co ji připomíná, tedy také náš šálek, do kterého naléváme mnohem příjemnější tekutiny než zedníci.

LATINA... opravářů aut (LN 26. září 2008)

DIFERÁK – slangový výraz pro diferenciál nám připomene, že víceslabičná slova si vždy koledují o zkrácení. Pětislabičný diferenciál se někdy zkracuje na pouhý difr.

FICHTL – nebo též fechtl se nazývají malé motocykly či mopedy (klasicky Jawa Pionýr), jejich příznivci jsou fichtlaři. Český slangový výraz je vzpomínkou na německou značku Fichtel & Sachs

KUPL – klasický výraz pro spojku, kuple ovšem znamená spřáhlo pro připojení návěsu. Německé Kupplung spojka je z latinského copulare, jehož druhá cesta do češtiny směřovala do odborné terminologie v biologii.

KVALT – je rychlostní stupeň. Německé Gewalt (síla) připomíná, že podstatou je síla převodu, ne samotná rychlost. A kvaltkisna, převodovka, je hezkým příkladem slangového slova, jehož obě části jsou německé, ale složenina vznikla zřejmě až u nás

LATINA ... herců (LN 3. října 2008)

ŠUMLOVAT – nezřetelně mluvit, drmolit, někdy ve snaze krýt neznalost textu. Německé schummeln bývalo typické pro kriminální argot, v němž označovalo podvádět či klamat.

ŠTĚK – je výstižné označení malé role s krátkým textem. Méně už se ví, že na divadle se taková role nazývá i čokl, hund, čurda či blaf.

KANDRDAS – adept herectví, začátečník. Obvykle se vysvětluje z německého Kann der das? Zvládne to tenhle? Možná naopak z obdivného zvolání Kann der das! Ten to umí!, poté co adept předvedl ukázkovou roli, na jejímž základě pak byl přijat.

AUSLÁG – v divadelní mluvě výpadek paměti. Zatímco obyčejní smrtelníci mívají „okna“, herci mohou mít i „výkladní skříň“, což je překlad německého Auslage.

LATINA ... zdravotníků (LN 10. října 2008)

ANČA – anatomie, jeden z prvních slangových výrazů, které se naučí medik v prvních dnech svého studia.

CÍSAŘ – císařský řez. Dříve se ovšem nerodilo císařem, nýbrž kajzrem, to z německého Kaiserschnitt, kde Kaiser je císař a Schnitt znamená řez.

EMPÍR – plášť, který používá chirurg při operaci. Jediná souvislost se stejnojmenným historickým slohem je francouzský původ slova, imper (čti ampér) je zkráceno z imperméable, nepromokavý plášť.

EXNOUT – zemřít, z latinského exitus, odchod, které však po doplnění na exitus letalis znamená odchod definitivní. Typický lékařský výraz pro otrlé, podobně jako penál označuje vozík, kterým jsou odvážena mrtvá těla na patologii.

LATINA … truhlářů a tesařů (24. října 2008)

OCASKA – pilka s úzkou čepelí připomínající ocas (prý liščí), starší řemeslníci říkají fušvanc nebo švancka. Obojí z něm. Fuchsschwanzsäge, kde Fuchs je liška a Schwanz ocas. Což je kořen mimořádně oblíbený, zejm. v oněch temnějších jazykových vrstvách. Zatímco švencíř (tj. absentér) nás dnes již neurazí, čemu se na vojně říkalo švancparáda, si čtenář musí vyhledat sám.

KATR – rámová pila, strojní pila na řezání kulatiny, dříve též gatr. Něm. Gatter znamená původně velký rám nebo také mříž, odkud máme známé „dostat se za katr“.

PONK – pracovní stůl, získali jsme ho z něm. Bank, lavice. I další řemesla mají slova s tímto kořenem, např. ševcovský verpánek (Werkbank), připomeňme si také zednickou skobu zvanou ponkajzna. Bankeisen je doslova laviční železo, česky jednoduše lavičník.

LATINA … fotografů (31. října 2008)

TELÁK – klasický výraz pro teleobjektiv v posledních desetiletích ustupuje českému dlouhé sklo, širokoúhlý objektiv je širokáč, má-li hodně krátkou ohniskovou vzdálenost, pak se nazývá rybí oko

KONTRALICHT – protisvětlo – to, čeho se začátečníci mají vyvarovat, co však v rukou zkušeného fotografa může dát snímku mimořádnou atmosféru. Slovo je křížencem latinského kontra proti s německým Licht světlo (kontramatka je podobný kříženec v češtině). Dříve se fotilo i v gégnlichtu, což bylo slovo čistě německé (gegen – proti)

JEPTIŠKA – černá látka, kterou si fotograf dává přes hlavu, aby nebyl rušen okolním světlem. Asi nám evokuje dobu Josefa Sudka, ale užívá se dodnes

KILO – reflektor s výkonem jeden kilowatt, půlkila je logicky 500 W a pětikilo je 5 kW. V analogii peněz může znít nelogicky, že tento reflektor se nazývá i búro

LATINA ... tiskařů (7. listopadu 2008)

LAJCHA – výpadek textu v sazbě, popř. jiná chyba takových rozměrů, že je celou knihu třeba vytisknout znovu. Německé Leiche je mrtvola, kdysi též pohřeb, což nám vysvětlí, proč je pro takovou chybu synonymem dnes známější funus

PARCHANT – poslední řádek odstavce jako první řádek stránky, typografická chyba, jejíž estetická nepřijatelnost odpovídá nehezkému slovu. S rozšířením počítačové sazby se začal používat výraz sirotek (angl. orphan), obvykle spolu se slovem vdova (angl. widow), což je pro změnu první řádek odstavce, který vyjde jako poslední řádek stránky

PAGINA – stránková číslice, slovo převzatého z latiny (kde zní stejně) a odtud získala také např. angličtina slovo page, tedy stránka

LATINA ... železničářů (14. listopadu 2008)

AJZNBOŇÁK – železničář, tedy člověk, který pracuje na dráze. Něm. Eisenbahn znamená doslova „železná dráha“, odtud tedy máme i spisovnou železnici.

BLAFOUN – staniční rozhlas. Někde se nazývá kecafon, a operátorce, která hlásí příjezdy a odjezdy, se říká operetka.

HYTLÁK – služební vůz užívaný pro přepravu drobných zásilek, dnes např. jízdních kol. Něm. Hüttelwagen je složeno z Hütte, chata, a Wagen, vůz.

RANŽÍR – seřazovací nádraží (něm. rangieren seřazovat). Jeho důležitou součástí byla kolejová harfa, což je původ názvu křižovatky téhož jména v Praze 8.

ŠUSTROVAT – nabírat zpoždění. Německé schustern znamená ševcovat, hovorově také fušovat, flákat se. A strojvedoucí, který často šustruje, je hrabal.

PAKR – staniční zřízenec, pracovník příjmu a výdeje zavazadel. Něm. Packer vzniklo z packen, balit, tedy pakovat.

LATINA ... horníků (LN 21. listopadu 2008)

FÁRAT – nejznámější hornický výraz, v běžném významu pracovat jako horník, přesněji sjíždět do dolu, k čemuž slouží klec výtahu čili fárštúl. Oba výrazy obsahují německé fahren, jet, slovo v naší mateřštině dobře zabydlené, jak dokumentuje např. fáro, fárplán, forman či mitfára

HUNT – vozík, do kterého se nakládá narubaný materiál. Německý Hunt má stejný význam, vysvětluje se ze spisovného Hund, pes, odkud máme i oblíbené rčení být na huntě

ŠTAJGR – důlní dozorce, další ze slov typických pro hornické povolání. Nepochybně z německého steigen, stoupat, prý z doby, kdy takový štajgr celý den lezl po žebřících nahoru a dolů. Na severní Moravě se však někdy slovo chápalo jako „ten, kdo byl povýšen“, tedy kdo vyštajgoval na štajgera

FOROT – rubanina, z něm. Vorrat, jehož hlavní význam je zásoba, odkud máme výraz do foroty, tj. do zásoby

LATINA ... rozhlasáků (28. listopadu 2008)

KAŠLÁK – též kašlátko, tlačítko na stole hlasatele, které vypíná mikrofon. Mimo jiné umožňuje si během vysílání odkašlat

HÁELPÉČKO – obecný problém ilustrovaný příběhem jednoho člověka. Použití zkratky HLP pro „hluboce lidský příběh“ celou věc nepochybně ještě trochu zlidšťuje

DŽINGL – identifikační znělka rádia nebo hudební předěl mezi pořady. Zvukomalebné anglické to jingle cinkat nám jistě připomene vánoční rolničky, tedy jingle bells

RORÁTY – první ranní služba ve studiu, výraz původně divadelní užívaný pro dopolední představení. Jinak jde ovšem o vtipnou narážku na adventní ranní mši, jejíž první slova jsou Rorate coeli desuper (Nebesa, vydejte krůpěje shůry). Rozhlasoví pracovníci dali zkratce i skrytý význam ro(zhlasový) ra(nní) ty(játr)

LATINA ... číšníků (12. prosince 2008)

ŠÁB – společné spropitné (někdy také trón) či výraz pro podíl na něm. V lepším případě se o trón šábne celá směna včetně kuchařů, někdy číšníci část svého dýška zatloukají. Starý výraz jsme získali přes něm. Schab – podíl na kořisti – z jidiš, kde šabb znamená díl

FIAKR – černá káva s rumem, výstižná asociace s městským dopravním prostředkem: černý kočár, hnědý kůň

GÁBL – jídlo, přesněji snídaně „na vidličku“, překlad něm. Gabelfrühstück – dopolední svačina, která se jedla vestoje vidličkou

FORHONT – kdo má přednost, koho číšník u stolu obsluhuje jako prvního. Karetní výraz označující hráče, který má právo nést kartu první. Z něm. Vorhand – přednost

ŠPRIC – střik, obvykle víno napůl se sodovkou nebo s vodou. Něm. spritzen – stříkat – je v češtině zakotveno v mnoha dalších slovech, v restauraci lze do kávy špricnout alkoholické nápoje
 

LATINA ... v reklamě (2. ledna 2009)

DÉTÉPÁK – grafik, který zajišťuje počítačovou sazbu a zlom. Podle zkratky DTP angl. desk-top publishing, tedy publikování „na psacím stole“

BADŽET – rozpočet (angl. budget), v reklamní branži finanční objem, který klient vyhradí pro reklamu

PIÁRKO – propagační článek v médiích. Podle zkratky PR angl. public relations (vztahy s veřejností)

CÍLOVKA – cílová skupina, část populace, pro niž je určena reklama

STORÁČ – bodový scénář k reklamnímu spotu, obsahuje schematické kresby vystihující jednotlivé scény a situace

AJŤÁK – pracovník, který má na starosti počítače, správce sítě

 

LATINA ... ajťáků (9. ledna 2009) 

BÚTOVAT – nastartovat počítač. Angl. to boot vzniklo zkrácením slova bootstrap označujícího pevnou sekvenci příkazů, kterými počítač sám sebe uvede do pracovního režimu. Původně poutko na vysokých botách usnadňující obutí, někdy se uvádí i historka Barona Prášila, který za tato poutka sám sebe vytáhl z močálu bez cizí pomoci

FÍČURA – charakteristická vlastnost programu, z angl. feature rys. Odtud je populární featuring (Britney Spears feat. Madonna), módní termín, který by překladem „hostování“ ztratil většinu svého kouzla

KILNOUT – vypnout počítač (např. když zamrzne). Angl. to kill zabít má ve slangu pařanů (hráčů počítačových her) hezký tvar vykilovat: „Ty emzáky musíš vykilovat“ zní jistě lépe než „Ty mimozemšťany musíš vyvraždit“

WIDLE – někdy je tak označován operační systém Microsoft Windows

 

LATINA ... cirkusáků (16. ledna 2009)

TENŤÁK – stavěč stanu, též celťák. První je z angl. tent, druhé z něm. Zelt, obojí s významem stan

VOSTAVÁK – obytný vůz, tedy maringotka. Tu prý však lidé z maringotek znali až od Eduarda Basse, sami totiž užívají tradiční názvy jako pakovák (nákladní vůz), zvěřák aj.

MAST – stožár uprostřed stanu, též baum nebo mospám. To poslední je zkomolenina něm. Mastbaum, stožár, a první dvě jsou jeho součásti: něm. Mast, stěžeň, a Baum, strom.

ČERPAČKA – nástroj či předmět, který kouzelník nejprve ukáže jako zcela prázdný, ale vzápětí je naplněn různými předměty

PERŠ – tyč, kterou dole balancuje spodák (untrman), zatímco jeho partner předvádí na vrcholu akrobatické cviky (fr. perche, tyč). Když tyč drží na čele, je to štirnperš (něm. Stirn, čelo), když ji drží v zubech, je to cánperš (něm. Zahn, zub) atd.

LATINA ... policistů (23. ledna 2009) 

ČERVEŇÁKY – protokol o zadržení, vzetí do vazby

DEZOLÁT – recidivista, též osoba v silně zanedbaném stavu

ELPASO, ELPÍČKO – loupežné přepadení, podle zkratky LP, resp. její výslovnosti „el-pí“

NAKRMIT – bodnout nožem, starý argotický výraz (nakrmit čúrem bodnout nožem). Krmička je bodné zranění nožem

DŽÍP – informátor, ve vězeňské mluvě označuje podřadného vězně, posluhovače

HODINÁŘ – policista odmítající pracovat nad rámec pracovní doby

ÍČKO – informátor, též ráfek

KUFROVAT – provádět hlídkovou službu (automobilem), oblíbený výraz též v orientačním běhu (bloudit), původně prý z mluvy vojenských pilotů při špatné navigaci

PUPUŠ – homosexuál, je-li hodně starý, označuje se jako babička

BÝT NA DOUTNÁKU – obsluhovat vysílačku

LATINA ... hudebníků 30. ledna 2009

BEGLAJT – doprovod (sólisty), z něm. begleiten doprovázet

FLÍGHORNA – hudeb. křídlovka (trubka), něm. Flügelhorn, Flügel křídlo, Horn roh

DRŽKY – tahací harmonika

HOLIT – náznakově vymáhat peníze od hostů v baru za přehrané skladby. Kdo to dokáže, je skvělý holič.

KÁEMČÉ – náhodné seskupení muzikantů, obv. hanl. podle počátečních písmen Kdo Má Čas

KILA – akordy hrané na kytaru, opak sólové hry; kilař je kytarista, který tyto akordy drží a umožňuje tak vyniknout „sólákovi“

LOĎ – užívá se, když se něco nepovedlo (tak to teda byla loď!)

LUFTPAUZA – nádech, přestávka či vyznačené místo pro nadechnutí při hře na dechové nástroje. Z něm. Luftpause (Luft vzduch, Pause přestávka)

MIŠPULT - směšovací panel, mixážní pult. Něm., mischen míchat, Pult stůl

LATINA ... zedníků (13. února 2009) 

KALFAS – truhlík na maltu, z něm. Kalkfass sud na vápno (Kalk vápno, Fass sud)

GLAJCHA - rovnost, hrubá stavba dovedená do úrovně střechy, podobně se nazývá stromek ozdobený pentlemi, který se zde při této příležitosti vztyčuje. Dosažení glajchy se slaví, doslova se glajcha zalejvá. Německé gleich stejný nám asi připomene hanlivé zglajchšaltovat, tedy násilně sjednotit a „zestejnit“.

KANTKA - cihelná příčka tloušťky 10 cm (včetně omítky), z něm. Kante hrana RABICKA - slabá příčka z drátěného pletiva, která se omítá zpravidla oboustranně cementovou maltou. Správně se nazývá Rabitzova stěna podle berlínského zedníka a stavebního podnikatele Carla Rabitze (1823-1891), který „svou“ techniku sice nevynalezl, ale rozšířil a proslavil.

ČMÁRAL - hanlivé označení pro projektanty

LATINA ... lékařů (27. února 2009)

FAL – případ, z německého Fall se stejným významem. Má tam samé těžké faly... říkávala dřív hrdě nejedna „paní doktorová“.

HEKÁRNA – ze slangu gynekologů: místnost pro ženy před porodem LURDY - příliš velký počet pacientů v čekárně. Užívá se dnes i v úřadech či bankách.

ŠPÁTLE – plochá lžička, kopistka (vlastně špachtle), z německého Spatel, kopistka, špachtle ŠTERBKA - úmrtní list. Z něm. Sterbeurkunde či Sterbeschein, sterben, znamená zemřít.

ALOIS – zbytečná operace zdravého slepého střeva. Starý výraz ze slangu chirurgů, původ je již dnes neznámý.

APENĎOUR – slepé střevo, resp. operace slepého střeva. Latinský appendix je doslova červovitý přívěsek slepého střeva.

KAJZR – císařský řez. Z něm. Kaiserschnitt, kde Kaiser je císař a Schnitt je řez.

LEŽÁK – člověk neschopný pohybu, imobilní pacient

LATINA ... herců 6. března 2009

HOLANĎANI – tradičně se tak označuje nereagující obecenstvo. Údajně podle příhody z druhé světové války, kdy čeští herci měli hrát českým totálně nasazeným dělníkům, omylem však hráli dělníkům holandským.

JATKA – hra, která vázne, buď ještě není zcela nacvičená nebo když se už dlouho nehrála a nikdo už ani neví, kdy a po kom má mluvit. Jatka zde vlastně znamenají bitvu, jak napovídají synonyma lipany či šabac.

MRCEK – běžně hanlivé označení starší ženy snažící se vypadat mladší, původně označovalo situace, kdy starší herečka hraje mladší ženu čili mrckuje

PALMA – nezamýšlená pauza ve hře, někdy se říká kaktus. Tedy pauza tak velká, že by mezitím vyrostly kaktusy a palmy. Lachpauza je pak přestávka plánovaná, je to pauza na smích

SLUNDA, SLUNDĚRA – služka, v divadelním slangu herečka obsazovaná do rolí komorných

LATINA ... truhlářů (13. března 2009)

DEKLAJSNA – krycí lišta. Obě části německého Deckleiste dobře známe, decken - krýt nám připomene dekl, a Leiste jsme již před mnoha staletími převzali jako lišta.

CIDLINA – je škrabka na dřevo. Slovo zdánlivě východočeské, ale i jeho původ je německý, tak jako u většiny řemeslnických výrazů. Dříve se říkalo cihlina, což je již o něco blíž původnímu Ziehklinge, kde ziehen znamená táhnout a Klinge je čepel.

CINTYLA – vyřezávací pilka. Dnes běžnější výraz je poněkud vulgární, proto laskavého čtenáře musíme odkázat na stránky slovníku.

CIRGL, CIRKL – kružítko či kružidlo, něm. Zirkel. Ve vídeňském argotu byl na začátku 19. a 20. století oblíbený výraz Böhmischer Zirkel, doslova české kružítko. Označovalo se tak gesto, kdy palec namíříme kolmo dolů a prsty otočíme kolem něj. Dnes říkáme „koupit za pět prstů“.

LATINA ... dílenská (20. března 2009)

FLEXA – rozbrušovačka na řezání nebo broušení železa HEFT – držadlo či rukojeť, násada (u pilníku) či topůrko (u sekery). Německé heften znamená připevnit (tedy přiheftovat), příbuzné je haften držet. Odtud máme slangový výraz někoho. zhaftnout. Zda s německým heften souvisí i význam někoho heftovat, tedy provokovat, to dnes již asi nezjistíme.

ŠÁBR – škrabák, škrabka, pilník určený k hlazení. Něm. Schaber je z schaben, škrabat.

HUPCUK - řetězový zvedák či kladkostroj, z něm. Hubzug. Hub, zdvih, od heben, zdvihat, Zug je od ziehen, táhnout. Němcům zní náš hupcuk starodávně, moderní výraz má části slova prohozené: Zughub. Mimo dílenský svět je nejslavnější hupcuk ten Hanzlíkův ze Slavností sněženek.

KLOPNA – sklíčidlo, svěrka je z něm. Kluppe. Říkalo se i klupna, což kdysi znamenalo také kolíček na prádlo.

LATINA ... horníků (27. března 2009)

CIMROVAT – dřevit, tj. vyztužovat štolu proti sesuvu. Německé zimmern znamená pracovat jako tesař Zimmermann, kde Zimmer znamená nejen obytnou místnost (tedy cimru), ale i stavební dříví.

FEDROVAT – těžit, vytáhnout, z něm. fördern se stejným významem, známým i z našeho slangového fedrovat, tedy něco vehementně prosazovat. Slovo se užívá i v lomech - hornina se odpálí a pak se musí vyfedrovat.

SORELA – kdysi se tak označovalo uhlí špatné jakosti. Stejně zní výraz pro „socialistický realismus“, jazyková souvislost zde žádná není (jde o zkratku SOcialistický REaLismus), přesto se oba významy potkávají např. v Havířově: obytný komplex SORELA z 50. let je dnes po desetiletích posměchu památkově chráněn.

BUC – sochor. Původní hornický význam je charakteristický pro Ostravsko, vulgární význam, který zde citovat nemůžeme, je rozšířený např. i v Brně.

 

[článek je chráněn autorským zákonem; copyright © maxdorf, 2009]