Velikonoce ve světě

Velikonoce slaví lidé ve velké části světa. Lidové zvyky jsou v různých zemích různé, podstata však zůstává stejná. Pro věřící jsou Velikonoce oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, pro ateisty vítání jara. A pro všechny jsou tyto svátky spojeny s řadou zvyků, obyčejů a symbolů.

Slovensko
Velikonoce na Slovensku se od českých příliš neliší. Hospodyňky se věnují velikonočně-jarnímu úklidu, zdobí domácnosti velikonočními dekoracemi. Kromě vyšlehání pomlázkou jsou děvčata ještě navíc polévána nebo rovnou vhozena do vody – je to vnímáno jako symbol očištění od hříchu. V tzv. Odvetné nebo Odplatné úterý, které následuje hned po Pondělí velikonočním, se však role obracejí a vodním atakům a šlehání tentokrát musejí čelit chlapci.

Německo
Hlavní roli mezi zvyky hraje velikonoční zajíček. Na Boží hod velikonoční ho očekávají hlavně děti, které se těší na dárečky. V předvečer Velikonoc děti vyrábějí slaměná hnízda, která pak rodiče schovají buď doma nebo na zahradě a do nich velikonoční zajíček dává různobarevná vajíčka. V Pondělí velikonoční je pak hned po probuzení děti vyrážejí hledat. Hledání velikonočních vajíček patří k oblíbené zábavě a zažije se při tom spousta legrace. Zajíček ale „neúřaduje“ po celé zemi. Někde ho zastupuje liška, kohout nebo třeba čáp. Dospělí také často navštěvují velikonoční trhy a vnímají jejich atmosféru, v některých městech se mohou kochat i pohledem na velikonoční kašny bohatě nazdobené kraslicemi. Známým německým zvykem je také zdobení tzv. velikonočního stromu vajíčky a jinými velikonočními dekoracemi.

Polsko
V této křesťanské zemi jsou Velikonoce nejdůležitějším svátkem v roce. Velikonoční neděle je nejvýznamnější, tehdy totiž končí období čtyřicetidenního půstu. V kostelech si nechávají požehnat tzv. požehnaný košík, který obsahuje kromě vajíček ještě chléb, pepř, sůl a klobásy. Velikonoční pondělí chlapci mrskají děvčata vrbovou větvičkou, polévají je vodou a voňavkou. Děvče, které je polité, se podle pověry do roka vdá.

Itálie
Do Říma se na oslavy Velikonoc sjíždějí poutníci z celého světa. Společně se Svatým otcem si pak na bohoslužbách připomínají umučení a vzkříšení Ježíše Krista a především očekávají každoročního papežské požehnání Urbi et Orbi na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Na mších kněží požehnají vajíčka, která pak hospodyně při společných rodinných hostinách dávají do středu stolu a kolem toho pak servírují ostatní potraviny.
Sami Italové spojují svátky především s pikniky, kdy celé rodiny s přáteli vyrážejí za město, aby v přírodě oslavili návrat teplého počasí, dali si sklenku chianti a popovídali si. Tradiční velikonoční moučník z kynutého těsta zvaný colomba má často tvar holubice.

Holandsko
Na Boží hod velikonoční se chystá speciální sladký chléb s rozinkami a rybízem. Na Pondělí velikonoční se děti snaží najít vajíčka schovaná v zahradách, starší hrají hry s vajíčky.

Velká Británie
Anglické velikonoční tradice jsou   trochu z jiného soudku, ale velmi zajímavé. Tradičně se například v hrabství Buckinghampshire konají oblíbené závody univerzitních osmiveslic Oxfordu a Cambridge na Temži nebo originální Palačinkový den – speciální závod s pánví, na níž je třeba udržet palačinku.. V Británii nosí čokoládová vajíčka také zajíc, který je poschová různě po domě či na zahradě, a pak se na ně pořádá velký hon zvaný Egg hunt. Kdo vajíčko najde, může ho hned sníst. Školy také stále udržují tradici velikonočních klobouků (většinou z papíru) ozdobených jarními a velikonočními motivy květin, vajec, zajíčků a kuřátek.

Dánsko
Dánské pivovary na Velikonoce obvykle vaří speciální mok, který je mnohem silnější než běžná piva. Děti se baví tím, že píšou dopisy se škádlivými verši, nepodepisují je, místo podpisu ale uvedou tolik teček, kolik písmen má jejich jméno. Do dopisu se vkládá sněženka jako symbol jara.

Francie
Také zde nezvoní od Zeleného čtvrtku až do Bílé soboty žádné zvony, ale traduje se, že odletěly pro požehnání do Říma a zpátky se vrátily se sladkostmi a vajíčky pro hodné děti. A když letí nad Francií, tak všechna ta vajíčka, zajíčky, kuřátka a další dobroty pouštějí dolů a chlapci a děvčátka je pak na Hod boží hledají na zahradách. Oblíbeným a tradiční velikonočním pokrmem je v gurmánské Francii jehněčí pečínka nebo plněné telecí a oblíbené jsou i perličky.

Rusko
Zatímco ve většině zemí se slaví Velikonoce, pravoslavní věřící v Rusku (pravoslavná církev se stále drží starého juliánského kalendáře) světí teprve tzv. Vrbnou (u nás Květnou) neděli.
Při oslavě pravoslavných Velikonoc si Rusové v kostele nechávají požehnat vajíčka a pak je vařená konzumují k velikonočnímu obědu. Velikonoce jsou v Rusku svátky radosti a veselí.

Řecko
Řekové se o Velikonocích obdarovávají podobně jako o Vánocích, podle tradice by měl každý dostat něco nového na sebe. V den pravoslavných Velikonoc se v mnohých rodinách uskuteční jakási vajíčková bitva. Cílem je hozeným vajíčkem zasáhnout a rozbít vajíčko svého protivníka. Kdo protivníkovo vajíčko trefí, pronáší větu: Christos anesti (Kristus vstal z mrtvých). Lidé nosí u sebe kraslice po celý den a přiťukávají si s nimi na počest Kristova vzkříšení.

Bulharsko
O Božím hodu (většinou slaveného dle pravoslavné tradice) se lidé vzájemně navštěvují a obdarovávají se malovanými vajíčky a sladkými koláči. S obdarováním se pamatuje i na chudé a potřebné. Nikdo, kdo přišel koledovat a prosit o jídlo, nesmí být v tyto dny odmítnut. O Velikonocích a ještě osm dní po nich se nesmí nikdo chodit koupat nebo prát prádlo v potoce či řece. Věří se, že touto dobou víly pořádají podvodní bály a každého, kde je vyruší, stáhnou pod vodní hladinu.

Finsko
Finové kromě tradičních oslav a obřadů o Velikonocích často sledují východ slunce, které prý v těchto dnech radostí nad vzkříšením Ježíše Krista tančí. Kdo navíc při východu slunce nezapomene pozdravit, bude se po celý rok těšit pevnému zdraví a navíc bude mít pořád dobrou náladu. Také zde hledají děti velikonoční vajíčka, domácnosti a okolí jsou ozdobeny kraslicemi, zajíčky a ptáčky. Nejoblíbenější jsou ale kuřátka, protože svou jasně žlutou barvou připomínají slunce a blížící se jaro. Děti ve Finsku chodí koledovat v přestrojení za čarodějnice. Tento zvyk má základ v pověře, že právě v tomto velikonočním období létají čarodějnice na košťatech na své reje u hořících ohňů. K tradičním velikonočním pokrmům zde patří tmavě hnědá ovesná kaše z vody a slazeného sladu nazývaná mämmi. Finové ji dnes jedí spíše jako dezert s našlehaným krémem a cukrem. V dřívějších dobách ale bývala hlavním postním pokrmem a jedla se studená s kouskem chleba.

 Austrálie
Velikonoce jsou pro celou řadu Australanů především dny volna, navštěvují příbuzné nebo velikonoční poutě, které připomínají naši Matějskou pouť. Děti věří, že pamlsky, které obvykle dostanou na velikonoční pondělí, jim nadělil velikonoční zajíček. Mladé páry chodí o Velikonocích k potokům a ke studnám a nabírají společně vodu do nádobky, tzv. velikonoční vodu. Věří, že když se touto vodou o svatebním dni postříkají, vydrží jejich manželství nejméně do příštích Velikonoc.

[článek je chráněn autorským zákonem; copyright © maxdorf, 2021]

Použitá literatura:
Vavřinová V. Malá encyklopedie Velikonoc. Praha: Libri, 2006.