Malý slovník cizích slov / S
Copyright © Maxdorf 2011
sabotáž – záškodnictví; záměrně nesprávný, většinou organizovaný nesprávný n. nedbalý postup v práci s cílem poškodit hospodářství. Uplatňuje se zejm. na okupovaném území; skrytý odpor. S. dopravy, s. v muniční továrně, s. ve vojenském průmyslu [franc. sabotage pův. výroba dřeváků, přenes. svévolné poškozování materiálu, odbývání práce]
sadismus – sexuální úchylka, při níž jedinec dosahuje svého pohlavního ukojení týráním, omezováním či ponižováním druhé osoby, působením bolesti a v některých útočných formách až jejím zabitím. Sadista se vzrušuje samotným týráním (nářkem, prosbami, strachem druhé osoby), zatímco k vlastní souloži ani nemusí dojít [podle Donatiena Alphonse, markýze de Sade, 1740–1814, vojáka s vlastními zkušenostmi ze světa sexuálních abnormalit]
sága – staronordické bájeslovné n. historické prozaické vyprávění; druh rozsáhlé epické básně n. románu popisující děje a osudy několika generací. Sága rodu Forsytů, postavy mytologické s.[staroisland. saga vyprávění, pověst]
sakrální – 1. círk. svatý, posvátný, bohoslužebný 2. med. křížový. S. stavba, s. předmět, s. obratel, s. pleteň [lat. sacer, sacra, sacrum posvátný, svatý; os sacrum kost křížová, podle podobnosti s křížem]
saldo – konečný součet n. rozdíl účetních položek, konečná částka při uzávěrce účtu, rozdíl mezi součtem položek na straně „má dáti“ a „dal“. Aktivní s., pasivní s. [ital. saldo úhrada, zůstatek, nedoplatek]
saldokonto – hlavní účetní kniha pohledávek a dluhů; pomocná účetní kniha, která obsahuje samostatné účty pro každého dodavatele a odběratele [→ saldo; ital. conto účet]
salmonelóza – onemocnění způsobené bakteriemi rodu Salmonella. Druh S. typhi vyvolává břišní tyfus, jiné druhy průjmové střevní infekce (s. v užším smyslu slova). Onemocnění propukne obv. do několika hodin po infekci. Projevuje se horečkami, zvracením, bolestmi břicha, průjmy, které jsou obv. vodnaté, někdy s příměsí krve. Vylučování salmonel stolicí může přetrvávat, i když nemoc ustoupí. Důležitý je dostatečný příjem tekutin [podle názvu bakterie Salmonella]
salon – 1. přijímací společenská místnost 2. umělecká n. jiná pravidelná výstava 3. schůzka umělců a literátů v malém úzkém kroužku 4. přední krejčovský n. kadeřnický podnik 5. pravidelný společenský večer. Uvést hosta do s., červený s., S. odmítnutých (impresionisté v Paříži), S. nezávislých (neoimpresionisté), literární s., módní s., kosmetický s. [franc. salon výstava obrazů, salon]
sanace – ozdravení, náprava, soubor nápravných opatření 1. stav. ozdravení městských center, zvl. se zachovalým historickým jádrem, plánovitým a účelným bouráním a výstavbou sadových ploch apod. 2. ekon. státní podpora neprosperujícímu soukromému podniku poskytnutím úvěru, přímé finanční podpory, státní účastí apod. 3. med. vyléčení, uzdravení z choroby. S. městského historického jádra, s. banky, s. podniku, s. ložiskových infekcí, s. zubu [lat. sano, sanare uzdravit, vyléčit]
sangvinik – jeden ze čtyř základních typů osobnosti založených na hodnocení temperamentu. S. je čilý, veselý, společenský, převážně kladně naladěný, optimistický [lat. sanguis, sanguinis krev]
sankce – 1. práv. schválení, potvrzení, např. zákona, smlouvy 2. trestní, donucovací opatření postihující toho, kdo poruší právní ustanovení n. jiná pravidla 3. ustanovení právní normy o následcích nesplnění povinnosti dané právní normou 4. nařízení panovníka mající povahu zákona. Návrh zákona na čeká na s., sáhnout k s., uplatnit s., trestní s., hospodářská s., bankovní s. (např. zastavení úvěru), s. Rady bezpečnosti proti Jugoslávii, pragmatická sankce Karla VI. o následnictví na habsb. trůnu i po přeslici [lat. sanctio neporušitelné ustanovení zákona (pod trestem klatby)]
sarkasmus – kousavý, bodavý výsměšek, sžíravý, trpký vtip, jízlivost, uštěpačnost, kousavost, jedovatost. Článek byl plný s., ostrý s. [řec. sarkazo, sarkazein trhat maso]
satelit – 1. osobní strážce, stálý průvodce; napodobitel, následovník, nohsled 2. astr. nebeské těleso obíhající pravidelně kolem jiného tělesa; umělá družice Země n. jiného planetárního systému 3. polit. stát, který je závislý na jiném státě a je poslušným vykonavatelem a hlasatelem jeho politiky 4. tech. oběžné kolo diferenciálu 5. příměstské sídliště, které užívá veřejných zařízení (komunikací, dopravy) daného města. Měsíc je s. Země, politický s., umělecký s. [lat. satelles, satellitis osobní stráž, průvodce, pomahač, náhončí]
satira – útočné, výsměšné umělecké dílo, které sžíravým vtipem kritizuje lidské n. společenské nedostatky. Politická s., románová s. [lat. satira též satura směs, všehochuť, tvar satira pův. dramatická fraška]
satisfakce – zadostiučinění, prohlášení o bezúhonnosti; náhrada za utrpěné bezpráví. Žádat s., dostalo se mu s. [lat. satis dost; facio, facere činit]
seborea – zvýšená tvorba mazu kožními žlázami (mazotok, „mastná pleť“). Obvykle je výrazná v obličeji, ve vlasech, na přední straně hrudníku a na zádech, v okolí pohlaví. Bývá spojena s častějším výskytem akné a lupů [lat. sebum lůj; rheo teču]
secese – oddělení, odloučení, odštěpenectví 1. hist. ve starém Římě odchod plebejů z Říma jako prostředek boje s patricii; demonstrativní odchod jako prostředek k dosažení nějakých požadavků, např. odchod německých studentů z Karlovy univerzity po vydání Dekretu kutnohorského (změnil hlasovací právo v jejich neprospěch) 2. uměl. výtvarný směr, který vznikl koncem 19. stol. a jehož hlavními znaky jsou plynulá, vlnící se křivka a stylizace. Těžiště leží v dekoraci a ornamentu. Jméno dostal podle toho, že se snažil oprostit (oddělit) od historizující tradice a nahradit ji větší originalitou, zejm. v užitém umění [lat. secessio odstoupení, odejití stranou, odštěpení z secedo, secedere odejít, odloučit se]
sedimentace – 1. usazování tuhých látek v kapalinách a plynech v důsledku různé specifické hmotnosti 2. geol. usazování sedimentárních hornin 3. med. sedlivost červených krvinek. S. nečistot v odpadní vodě, s. papíroviny, s. brusného prášku, s. erytrocytů (červených krvinek) [lat. sido, sedere usadit se, klesnout]
segregace – odlišení, odloučení, vyloučení, oddělení 1. polit. projev rasové nesnášenlivosti, bránění styku mezi bílým a tzv. černošským („barevným“) obyvatelstvem státu 2. horn. třídění rudy podle velikosti kusů při sypání. Rasová s. [lat. segrego, segregare oddělit se stáda, vyloučit od se- předp. s význ. od; grex, gregis stádo]
sekularizace – zesvětšťování 1. vytlačování náboženského vlivu na společnost 2. převedení církevního majetku do světských rukou. S. školství, josefinská s., s. arcibiskupských panství [lat. saeculum lidský věk, století, duch času]
selekce – výběr 1. biol. záměrný výběr žádoucích forem rostlin, živočichů a mikroorganismů k šlechtitelským účelům 2. polit. označení nacistické metody vyvražďování celých skupin jinonárodního obyvatelstva (Židů, Romů aj.) v koncentračních táborech za 2. světové války [lat. seligo, seligere, selectum vybírat]
sémantika – 1. mluv. obor jazykovědy zabývající se obsahovou, pojmovou stránkou slov, významosloví 2. log. teorie zabývající se studiem vztahů mezi logickými symboly a jejich významy. Lexikální s., s. slova [řec. semantikos týkající se znaku, označující]
sémiotika – nauka zkoumající charakteristické znaky určitého vědního oboru. Lingvistická s., lékařská s. [řec. semeion znak]
senát – 1. hist. ve starém Římě rada složená z nejváženějších osob patricijských rodů, státní rada 2. práv. sbor soudců 3. polit. horní komora parlamentu 4. kolegium profesorů a docentů vysoké školy. Soudní s., předseda vlády navštívil s., čekáme na schválení zákona v s., zítra zasedá akademický s. [lat. senatus poradní a vládní sbor]
senilita – stařeckost, stařecká slabost, sešlost věkem. Projevuje se různými změnami na těle i v mozku. Dochází k postupnému vysychání kůže, je tenčí, vrásčitá, méně elastická, objevují se změny pigmentace, stařecké bradavice, stařecká demence, nedoslýchavost, poruchy zraku, chůze apod. [lat. senilis stařecký]
sentence – poučný výrok, stručná výstižná průpověď, stručně formulovaná poučka, práv. soudní nález, soudní výrok. Duchaplná s., akademická s., mravoučná s., základní s. [lat. sententia mínění, náhled, myšlenka od sentio, sentire cítit, vnímat]
sentimentální – citový, citově vnímavý; rozcitlivělý až k plačtivosti; přehnaně zdůrazňující citovou stránku věci. S. dívka, s. román, s. film, s. nálada [lat. sentio, sentire cítit, vnímat]
separace – oddělení, odlišení, rozdělení jednotlivých částí celku; oddělená místnost. S. proměnných (v matemat. rovnici), s. kalu, s. odstřeďováním, s. mikrobů, s. pacientů s nakažlivou chorobou, s. vězňů, umístit někoho do s. (oddělené místnosti) [lat. separo, separare oddělit]
sepse – těžká infekce, která je provázena celkovými (systémovými) projevy zánětu. Stav, při němž se z infekčního ložiska v těle občas či trvale uvolňují choroboplodné zárodky do krve a poškozují ostatní orgány, Vyvolavatelem s. jsou obvykle bakterie, vzácněji houby. K s. mohou vést těžké infekce močových cest, plic, rozsáhlé infikované proleženiny apod. [ řec. sepsis hniloba od sepo, sepein hnít]
sériový – hromadný; vyráběný a vyskytující se v sériích. S. výroba, s. zboží, s. zapojení (přístrojů za sebou), s. řazení (elekt. spotřebičů), s. vrah [lat. series řetěz, řada od sero, serere řadit připojovat, vázat]
seriózní – vážný, opravdový, důležitý; řádný, pořádný, spolehlivý, solidní. S. vědec, s. podnik, s. noviny, s. vystupování, s. chování [lat. serius vážný]
servilita – podlézavost, poníženost, patolízalství, služebnický, nedůstojný způsob chování. Obviňovat někoho ze s, s. podřízeného, s. úředníka vůči šéfovi, s. k císaři [lat. servus otrok, služebník]
servis – 1. stolní nádobí tvořící určitý celek 2. služba zákazníkovi tvořící obv. soubor odborných úkonů, komplexní údržba drobných technických zařízení, přístrojů 3. v tenise a odbíjené podání, uvedení míče do hry. Čajový s., kávový s., automobilový s., odvézt auto do s., odnést televizor do s., přesný s., tvrdý s., dobrý s. [lat. servio, servire sloužit, činit, co je nutné]
sféra – koule, kulová plocha, nebeská koule; okruh, oblast činnosti, rozsah moci, vlivu; pole působnosti n. zájmů. S. vlivu, s. politických a hospodářských zájmů, vyšší s. společnosti, hudba sfér, kulturní s. [řec. sfaira koule, míč]
sfinga – 1. v egyptské kultuře socha ležícího lva s hlavou krále n. božstva (berana n. jestřába, zobrazovaná též na stěnách paláců 2. v řecké mytologii obluda se lvím okřídleným tělem a ženskou hlavou, která sídlila na cestě do Théb a dávala kolemjdoucím nerozřešitelné hádanky a pak je zahubila. Její hádanku rozluštil Oidipus. Tvářit se jak s., mlčet jako s. [řec. Sfinx, Sfingos vlastní jméno obludy, snad od sfingo, sfingein škrtit, svírat]
schéma – názorné zobrazení podstaty jevu n. skutečnosti; vzor, obrys, nástin, plán, osnova; grafické znázornění zapojení strojů, přístrojů ve větším celku. S. zapojení el. přístrojů, organizační s. podniku, s. stavby [řec. schema podoba, obrazec]
schematický – 1. názorný, přehledný, daný v hlavních obrysech 2. povrchní, zjednodušující, šablonovitý, netýkající se podstaty věci. S. průřez strojem, s. řez, s. znázornění, s. myšlení, s. hrdina hry, s. postup, s. zobrazení skutečnosti [→ schéma]
schizofrenie – těžké duševní onemocnění. Je pro ni charakteristický rozklad osobnosti, těžká porucha myšlení, vnímání, jednání, cítění. K příznakům patří bludy, halucinace, poruchy řeči a vnímání, oploštění emotivity, snížení iniciativy a vůle. Vzniká obvykle v mladém věku n. po závažné životní situaci (která ovšem nemoc pouze spouští) [řec. schizo, schizein štěpit; fren duše]
signifikantní – význačný, příznačný, významný. S. rozdíl, s. statistická data, s. přírůstek populace [lat. signum znamení, značka; facio, facere dělat, činit]
sisyfovská (-zi-) práce – těžká, velice namáhavá, ale zbytečná práce [podle jména bájného korintského krále Sisyfa, který byl za své hříchy potrestán bohy tím, že musel v podsvětí valit do kopce obrovský balvan, který se mu před vrcholem vysmekl a spadl zase dolů]
situace – 1. ob. poloha, postavení, celkový stav, poměry, okolnosti 2. lit. zápletka vyprávění n. hry 3. stav. grafické znázornění stavebního objektu s příslušenstvím a okolím ve vodorovné rovině; zobrazení terénu a všech předmětů na něm v podobě plánu n. mapy. Spletitá s., choulostivá s., neutěšená s., nepříjemná s., mezinárodní s., povodňová s., využít s., povolební s., beznadějná s., terénní s. [lat. situs poloha, položení]
skepse – všeobecná nedůvěra, pochybování, pochybovačné uvažování; nedůvěra ve schopnost poznání a v jeho platnost; malomyslnost. Trpět s., překonat s. k něčemu, mít s. k politické situaci [řec. skepsis pozorování, zkoumání, uvažování]
skrupule (obv. množné číslo) – úzkostlivá pochybnost, rozpaky, vrtochy, malicherná úzkostlivost. Jednat bez s., zbytečné s., muž bez s. [lat. scrupulus kamének, přenes. úzkostlivost, neklid, obava]
sociální – společenský, týkající se společnosti, společenských vztahů a poměrů. S. postavení ve společnosti, s. krize, s. poměry, s. struktura státu, ministerstvo s. věcí, s. odbor, s. původ [lat. socialis družný, společenský od socius společný]
sofistika – záměrný způsob vyvozování klamných závěrů a důkazů, překrucování významu slov, předstíraná znalost. To je očividná s., obratná s. [řec. sofistikos klamný od sofistes učenec; nepravý filozof, podvodník]
sofistikovaný – 1. příliš zkušený, znalý světa, blazeovaný, překultivovaný 2. výlučný, exkluzivní, vysoce náročný pro úzký okruh 3. stroj. velmi složitý, komplikovaný. S dáma, dívka se s. vkusem, s. hudba, s. stroj, s. zbraň [→ sofistika]
solidarita – pocit sounáležitosti, smysl pro společenství, soudržnost, vzájemná podpora, ochota k pomoci. S. s postiženými přírodní katastrofou, s. s chudými národy, s. s handicapovanými lidmi [lat. solidus pevný, tuhý, celý, úplný]
solidní – pevný, tvrdý, soudržný, spolehlivý, řádný, poctivý. S. obchodník, to je s. dřevo, s. rodina, s. platové podmínky, s. zacházení, mít s. zaměstnání [→ solidarita]
sonda – přístroj ke zkoumání n. měření nesnadno přístupných míst 1. hor., geol. vrt, vrtná souprava, štola 2. meteor. volný, neupoutaný balon s měřicími přístroji 3. astr. umělá družice Země n. raketa s měřicími přístroji a telekomunikačním zařízením 4. malé zkušební zařízení k zjišťování elektrického n. magnetického pole 5. med. pomůcka umožňující průnik do hlouběji uložených n. obtížně přístupných částí těla k vyšetření n. léčbě. Ropná s., kosmická s., vypustit s., s. do veřejného mínění, žaludeční s. [franc. sonde pátradlo, sonda snad z lat. subundo, subundare potápět se; sub pod, unda voda, vlna]
sortiment – výběr, sestava zboží; soubor jednotlivých druhů zboží v obchodě n. ve skladu; složení, struktura a vzájemný poměr jednotlivých druhů výrobků. Obchod má bohatý s., pestrý s., rozšíření s., velký s. druhů vína [lat. sors, sortis losovací kamínek, losování, účast v něčem]
specifický – 1. vlastní jedné určité věci n. jevu; zvláštní, jedinečný, výlučný, osobitý 2. fyz. měrný. S. problém, s.pohled na věc, s. vůně, s. způsob života; s. hmotnost, s. objem s. teplo [lat. species vzhled, tvar, druh, odrůda]
spektakulární – připomínající velkou podívanou, efektní, atraktivní, honosný, pompézní, okázalý, velkolepý. S. podívaná, s. show, s. estráda [lat. spectaculum hlediště, tribuna přenes. divadlo, podívaná]
spontánní – samovolný; učiněný z vlastního podnětu, bez cizího ovlivnění; dobrovolný. S. rozhodnutí, s. fraktura, s. vývoj, s. potlesk, s. porod [lat. sponte (sua) z vlastní vůle, dobrovolně]
stabilita – pevnost, stálost, ustálenost, stabilnost 1. tech. u strojů a zařízení jev, že po určitém vychýlení n. změně se vrací do původního rovnovážného stavu 2. stav. vlastnost konstrukce zaručující její pevnost a bezpečnost. S. názorů, s. měny, s. hospodářství, nervová s., s. chemické látky, s. napětí, s. proudu, s. přístroje [lat. stabilitas pevný postoj, nepohnutost]
stagnace – zastavení, uváznutí, stav nečinnosti a neměnnosti. S. hospodářského vývoje, s. kultury, s. prodeje, s. podniku [lat. stagno, stagnare tvořit stojatou vodu, být zaplaven]
standard – obvyklá, běžná, navyklá úroveň, stav n. míra; zákonná míra n. směrnice; pravidlo, norma; ustálený typ, vzor. Zlatý s., vysoký životní s., s. v oblékání, vyrábět podle daného s. [angl. standard míra, měřítko, norma]
standarta – 1. nevelká, obv. čtvercová vlajka; jezdecká korouhev, praporec 2. tuhá deska n. podélný pás látky s nápisem, heslem apod. nošený v průvodu, při manifestacích apod. S. prezidenta republiky, vojenská s., sportovní s. [něm. die Standarte zástava, standarta]
statický – klidný, stálý, nehybný, neměnný. S. ústrojí (v medicíně, k udržování tělesné rovnováhy), s. elektřina, s. chyba, s. zkouška materiálu, s. popis [řec. statikos stojící, nehybný]
statistika – 1. číselné zaznamenávání a evidence hromadných společenských a přírodních jevů a písemná informace o výsledcích této činnosti 2. společenská nauka zabývající se číselným, kvantitativním zkoumáním společenských a ekonomických jevů. Demografická s., s. nemocí, s. porodů, matematická s., aplikovaná s., sociální s., s. úmrtnosti [něm. die Statistik statistika]
status – stav, postavení; právní stav n. poměry; v medicíně stav nemocného a protokol o něm. Nejčastěji ve spojení status quo – přítomný, současný stav [lat. status stav; quo 6. pád od quis jaký]
statutární – daný stanovami, odpovídající stanovám, pravidlům. S. zástupce, s. město [lat. statuo, statuere, statutum zřídit, ustanovit, nařídit]
stratifikace – rozvrstvení; zvrstvení, ukládání ve vrstvách 1. rozvrstvení společnosti 2. geol. ukládání hornin ve vrstvách 3. zeměd. ukládání semen ve vlhkém písku k intenzivnějšímu klíčení. S. obyvatelstva, s. společnosti, s. sedimentů, sociální s. [lat. stratum pokrývka, vrtsva; facio, facere dělat, činit]
striktní – přísný, přesný, stručný, nepřipouštějící námitek. S. předpis, s. nařízení, s. odpověď, s. zákaz [lat. strictus napjatý, těsný]
struktura – stavba, složení látky; vnitřní uspořádání částí nějakého celku; vnitřní uspořádání organizace; vnitřní řád; soustava. S. jazyka, s. uměleckého díla, s. podniku, hospodářská s. státu, s. společnosti [lat. struo, struere, structum skládat na sebe, osnovat, zřizovat]
subjekt – podmět; povaha; individuální bytost, osobnost; nositel vlastností, zážitků, vjemů; myslící a jednající jedinec. Daňový s., právní s.[lat. subicio, subicere,subiectum podložit, podstrčit]
subjektivismus – 1. filoz. směr zdůrazňující rozhodující úlohu osobnosti jako základního měřítka všeho dění a vývoje; názor, že všechno poznání má význam pouze pro jedince, a je proto závislé jen na něm 2. uměl. směr umělecké tvorby spatřující její smysl pouze ve vyjádření individuálních pocitů a názorů umělce [→ subjekt]
subjektivní – vztahující se k subjektu, platný pouze pro subjekt; osobní, jednostranný, předpojatý, nevěcný. S. názor, s. poezie, s. postup, s. výpověď, s. posudek [→ subjekt]
submisivní – poddajný, povolný, ústupný, podřizující se cizí vůli. S. odpověď, s. člověk, s. tvrzení, s. rozhodnutí [lat. submissus seknutý, skloněný, spuštěný od submitto, submittere, submissum podřídit, podrobit]
subsidiarita – pomoc, výpomoc, podpora; princip, podle něhož má být každá aktivita státu jen podpůrná, tj. jen v takových případech, na jejichž řešení nemůže nižší stačit (např. rodina, malý podnik) [lat. subsidiarius záložní od subsidium pomoc, přispění, podpora, posila]
subtilní – něžný, jemný, útlý, drobný. S. rozdíly, s. dívka, s. postava, s. tvář [lat. subtilis tenký, jemný pův. za útěk sloužící]
subvence – peněžní podpora, příspěvek z veřejných prostředků. Státní s., s. na postavení domku, s. na stavbu divadla [lat. subvenio, subvenire přijít na pomoc, přispět]
sugesce – působení na něčí myšlení, cítění, vůli, obvykle podmanivé, a představa tím vytvořená. Davová s., podlehnout s., síla s. [lat. suggero, suggerere podložit, klást pod něco]
sugestivní – připomínající, naznačující, podnětný, inspirující, snažící se ovlivnit. S. otázka, s. hypotéza, s. narážka, s. podnět, s. poznámka [→ sugesce]
surrealismus – směr v evropském umění po 1. sv. válce usilující o umělecké spojení skutečnosti a snové fantazie, popírající přitom zákony logiky a reality. Vznikl ve Francii, název pochází od G. Apollinaira. Navázal na dadaismus, ale i na prokleté básníky. U nás byla surreal. skupina založena v roce 1934 (Teige, Toyen, Štýrský, Muzika) [franc. surréalisme ze sur nad; réalité skutečnost]
synergie – součinnost, spolupůsobení. V medicíně spolupůsobení léku, při němž přidání jednoho léků (či jiné látky) zesílí účinek léku druhého [řec. syn- předp. s význ. spolu, s, dohromady; ergon práce]
synchronizace – uvedení v časový soulad 1. tel. nařízení snímacích zařízení a přijímačů na navzájem si odpovídající polohu televizního obrazu 2. film. způsob dosažení současnosti zrakového a zvukového vjemu filmu 3. tech. vyrovnání otáček hnací a hnané části převodů motoru, zvl. u motorových vozidel (s. převodů). S. kmitočtů, s. operací, filmová s. [řec. syn- předp. s význ. s, spolu, dohromady; chronos čas]
synonymum – slovo stejného významu, souznačné. Např. louka – niva; kluk – hoch; kmet – stařec. Lexikální s., terminologické s. [řec. syn- předp. s význ. s, spolu; onyma jméno]
syntax – nauka o větné skladbě a o větné platnosti slov a jejich tvarů; skladba, základní část gramatiky (mluvnice) [řec. syn- předp. s význ. spolu, dohromady; taxis řád, pořádek]
syntéza – spojení, sjednocení; v chemii reakce, při níž slučováním jednodušších látek vznikají látky složitější. S. polymerů, s. bílkovin, s. peptidů, s. chlorofylu [řec. synthesis skládání, sčítání od syn- předp. s význ. s, spolu; thesis poloha, postavení]
syntezátor – v hudbě a sdělovací technice zařízení k odvozování různých kmitočtů ze základního kmitočtu skládáním [→ syntéza]
systém – uzavřený, jednotně uspořádaný celek; soustava věcí, myšlenek apod. uspořádaná podle určitého hlediska, určitou formou a metodou; záměrný, promyšlený, určitým způsobem uspořádáný postup, organizace. Společenský s., celní s., abecední s. řazení knih, vyučovací s., s. v jednání s lidmi, zavlažovací s., politický s. [řec. systema soustava, celek, spojení od syn- předp. s význ. s, spolu a histemi stavím]
systola – fáze srdečního cyklu, při níž dochází ke stahu srdeční síně n. komory s vypuzením krve. Síň vypuzuje krev do příslušné komory, levá komora do aorty a pravá komora do plicnice. Po systole následuje diastola, v níž se příslušná část srdce opět plní krví a srdce doplňuje zásoby energie [řec. systello stahuji; syn- předp. s význ. s, spolu; stello upravuji]
Š
šablona – vzor, předloha 1. tisk. na rozmnožovacích strojích forma pro síťový tisk 2. tech. pomůcka ke kontrole správných tvarů výrobků; pomůcka k obkreslování oděvních střihů; pomůcka ke kreslení křivek, křivítko 3. přen. ustálený, zaběhnutý způsob tvorby. Pracovat podle š., nakreslit písmo od ruky, bez š., jednotvárné domy podle jedné š. [něm. die Schablone šablona, vzor]
šifra – 1. tajná značka, znak; zakódovaná zpráva napsaná smluvenými tajnými znaky n. číslicemi podle smluveného klíče 2. podpisová značka, parafa 3. slovní značka, heslo. Luštit š., poslat depeši v š., podepsat dopis š., přihlásit se do soutěže pod š. Šelma [franc. chiffre číslice, šifra]
šikana – 1. zlomyslně připravená potíž, zlomyslnost, příkoří, lstivé, zákeřné jednání, pronásledování 2. mot. umělá překážka na závodní trati (např. zúžení) k omezení rychlosti 3. stav. různé výstupky ze dna a stěn vodní stavby, na které naráží vodní proud, čímž se tlumí jeho nadbytečná energie. Š. spolužáků, v armádě panuje š., policejní š., byrokratická š., na závodní dráze v Monte Carlu je několik š. [franc. chicane malicherný spor, zlomyslné týrání, překrucování práva]
šlágr – úspěšná nenáročná hudební skladba krátkodobé obliby; jakákoliv úspěšná záležitost vyhovující okamžitému vkusu. Hvízdat si nejnovější š., filmový š., hlavní š. módní přehlídky, š. sezony [něm. schlagen bít, udeřit]
špionáž – vyzvědačství, vyzvídání vojenských a hospodářských tajemství jedné země ve prospěch jiné. Vojenská š., průmyslová š., hospodářská š., být obviněn ze š. [ital. spionaggio vyzvědačství, vyzvídání, špiclování]
