Malý slovník cizích slov / E

 

Copyright © Maxdorf 2011

edice – 1. vydání knihy, hudebniny n. jiné publikace 2. soubor jednotně a podle určitých kritérií vydávaných publikací, knižní řada. E. Světová četba [lat. editio od ex z, ze; do, dare dát]

egoista – sobec, člověk, který si hledí jen vlastního prospěchu, staví své zájmy nad zájmy ostatních, prospěchář. Opak: altruista. Bezohledný e. [lat. ego já]

eklektik – v umění a vědě kdo vybírá od ostatních umělců myšlenky a prvky, které se mu líbí, avšak bez vlastního tvůrčího zpracování. V antickém Řecku filozof, který přejímá myšlenky od ostatních [řec. eklektikos vybraný od eklego, eklegein vybírat: ek- z; lego, legein sbírat]

eklektismus – v umění a vědě přijímání cizích myšlenek n. prvků do vlastního díla bez tvůrčího zpracování. Mechanické spojování různorodých hledisek, názorů, prvků různých stylů [řec. eklektikos vybraný od eklego, eklegein vybírat: ek- z; lego, legein sbírat]

ekloga – 1. idylická báseň opěvující krásu venkovského života 2. v hudbě: pastorální skladby; první e. snad pocházejí od českých skladatelů ze začátku 19. stol. Václava Tomáška (1774–1850) a Jana Václava Voříška (1791–1825) [slovo s prostým významem „výběr“ jako pvrní použil Vergilius pro svou sbírku pastýřských básní; řec. eklogé výběr od eklego, eklegein vybírat: ek- z; lego, legein sbírat]

ekvivalent – rovnocenná veličina, rovnocenná náhrada, protihodnota. V chemii takové množství prvku, které se slučuje s jedním atomem prvku nebo ho nahrazuje. E. práce – teplo, které vznikne přeměnou jednotky práce na teplo [lat. aequus rovný; valeo, valere mít cenu, být silný]

ekvivalentní – rovnocenný, se stejným účinkem, se stejnou platností [→ ekvivalent]

elementární – základní, přirozený, prvopočáteční. E. částice je nejjednodušší složka hmoty, e. analýza – stanovení chemických prvků v organických sloučeninách, e. znalosti [lat. elementum prvek, počátek]

emancipace – osvobození, vyproštění, zrovnoprávnění. E. žen, e. otoků, e. národa [lat. emancipio, emancipare prohlásit někoho svobodným]

emise – 1. vydání, vysílání, vyslání. E. známek, e. bankovek, e. částic radioakt. záření 2. množství látek, které vystupuje ze zdroje znečištění za jednotku času do ovzduší [lat. emitto, emittere vypouštět, vysílat]

empatie – schopnost vcítit se do druhého,, do jeho myšlenek a pocitů [řec. em- předpona s význ. dovnitř, uvnitř; pathos cit, vášeň]

empirický – 1. zakládající se na zkušenosti. E. vzorec, e. metoda 2. související s empirismem [řec. empeiros zkušený, z předpony em- s význ. dovnitř, uvnitř a peira pokus, zkušenost]

empirismus – filozofické učení uznávající za jediný zdroj našeho spolehlivého poznání smyslovou zkušenost a popírající význam logické analýzy a teoretického zevšeobecnění
[→ empirický]

empyém – tělesná dutina vyplněná hnisem. E. pohrudniční dutiny, e. vejcovodu, e. appendixu jako součást jeho zánětu [řec. em- předp. s význ. dovnitř, uvnitř; pyon hnis]

emulze – soustava dvou nemísitelných kapalin (obvykle tukového základu a vody) , v níž je jedna jemně rozptýlena v druhé. E. je udržována pomocí přidaných emulgátorů. Může být rozptýlena voda v oleji n. olej ve vodě. První typ představují mastné krémy, druhý nemastné krémy n. lotiony [lat. emulgeo, emulgere, emulsum vydojit; e- předp. s význ. z, od, ven; mulgeo, mulgere dojit, podle podobnosti s mlékem, které je typickou emulzí]

enkláva – území jednoho státu obklopené územím státu jiného, popř. jakékoliv území uvnitř jiného. Doslovným kalkem je české „obklíčit“. Honební e., pastevní e [lat. inclavo, inclavare uzavřít, obklíčit; z in v, do a clavis klíč]

entita – 1. podstata věci, jsoucnost 2. základní objekt zkoumání, např. částice, jádro atomu apod. [lat. entita jsoucnost, odv. od sum, esse být]

entropie – 1. míra neuspořádanosti systému. Termodynamická veličina, která umožňuje kvantitativně vyjádřit nevratnost pochodů v soustavě látek. Vyjadřuje tendenci soustavy přecházet z méně pravděpodobných (uspořádaných) stavů do stavů, které jsou pravděpodobnější, tj. méně uspořádané. Všechny samovolné děje probíhají ve směru růstu e. 2. kyb. číselné vyjádření množství informace, které je prům. obsaženo ve zprávě ze zdroje informace za jednotku času, tzv. informační vydatnost [řec. entrope obrácení]

entuziasmus – vysoký stupeň nadšení, stav povznesenosti, vzletu, zápalu. E. pro hudbu, pracovní e., životní e. [řec. enthousiasmos nadšení, vzrušení od en v, uvnitř a theos bůh]

environment – životní prostředí, vnější životní podmínky [angl. environment okolí]

environmentalismus – teorie o převažujícím vlivu prostředí na výchovu člověka
[→ environment]

epidemie – výskyt nemoci n. jiné události související se zdravím v populační skupině nebo regionu, jež přesahuje běžný výskyt v dané skupině v daném ročním období. E. moru, e. chřipky, e. žloutenky [řec. epi nad, na, při; demos lid]

epididymis – nadvarle, součást mužského pohlavního ústrojí. Přiléhá k šourku a varleti [řec. epi při, nad; didymoi dvojčata]

epifýza – 1. šišinka, část mezimozku, která zprostředkovává některé vlivy světla na lidský organismus, podílí se na tvorbě biorytmů a podle některých hypotéz má též vliv na funkci pohlavních žláz 2. koncová část dlouhých kostí [řec. epi při, na nad; fyomai růst]

epigon – následovník, napodobitel významného tvůrce v umění n. vědě. Ve starověku pokračovatel na díle předků [řec. epi nad, na při; gonos potomek, syn]

epigram – krátká, úsečná báseň s vtipným zakončením, satirická průpovídka. Vtipný e., výstižný e. [řec. epi při, nad; gramma písmeno, nápis]

epistaxe – krvácení z nosu. Může provázet řadu nemocí, např. infekce, leukémie, ledvinové selhání. U dětí větš. nezávažné krvácení při drobných místních poruchách a úrazech [řec. epi při, nad; stazo kapu]

epistemologie – teorie poznání, noetika. Část filozofie zabývající se procesem a podstatou poznání a vztahem poznání a skutečnosti [řec. episteme vědění, věda]

eponym, eponymos – Eponymos ve starém Řecku první z devíti archontů (nejvyšších úředníků v Athénách), jehož jménem byl označen rok [člověk, od jehož jména se odvozuje název nějakého místa, věci, zákona apod., např. Archimédes (zákon), Ampère (jednotka ampér)]

eponymum – název místa, věci, výkonu, postupu, nemoci ad. odvozený od jména člověka, který je s ním spojen. Např. Čechy (od praotce Čecha), Bechtěrevova nemoc (od V. M. Bechtěreva, který ji poprvé popsal), Parkinsonova nemoc (podle J. Parkinsona), sadismus (podle markýze de Sade, který popsal zkušenosti ze světa sexuálních abnormit), Le Chatelierův princip (podle H.-L. Le Chateliera, autora zákona o chemické rovnováze), gilotina (podle lékaře Guillotina, který ji sestrojil) [→ eponym]

ergonomie – nauka o vztazích mezi člověkem, pracovním prostředím a pracovními nástroji zaměřená na nejvýhodnější uspořádání prac. prostředí k dosažení nejvyšší efektivity. K tomu cíli slouží ergonomické studie prac. prostředí, které mají zvýšit např. bezpečnost práce n. navrhnout ideální tvar prac. nástroje – ergonomická konstrukce, ergonomická žehlička [řec. ergon práce; nemo řídím, spravuji]

erudovaný – hluboce vědecký vzdělaný, učený. E. vědec, e. autor, e. hudebník [lat. ex z, od; rudis hrubý, nevzdělaný]

esej – menší, umělecky zpracovaná úvaha zabývající se zajímavými otázkami z oblasti kultury, filozofie, společnosti. Filozofická e., literární e. [fr. essai pokus, zkouška z lat. exagium zkoušení, vážení: ex z; lat. ago, agere jednat, činit]

eskalace – stupňování, zvyšování, stoupání. E. konfliktu, e. napětí [lat. ex- předp. s význ. z-, vy-; scalae žebřík, schody]

eskapáda – 1. únik, útěk, úprk 2. nerozvážný čin, husarský kousek 3. špatný skok jezdeckého koně. Mladická e., tajná e. [špan. escapada únik, odskočení z lat. excappare uniknout, dosl. nechat pronásledovateli jen plášť: ex- z; cappa plášť, kabát; příb. je angl. escape]

eskorta – ozbrojený doprovod při přepravě nebezpečných vězňů n. válečných zajatců. Policejní e., vojenská e. [fr. escorte z it. scorta družina, doprovod, to z lat. excorrigere: ex- z; corrigo, corrigere napravovat]

esoterický – viz ezoterický

etika – nauka o morálce a mravnosti, o její podstatě a zákonech. Soustava norem, mravních zásad chování lidí ve vztahu k ostatním a ke společnosti jako celku. Křesťanská e.[řec. ethos mrav, zvyk]

etymologie – nauka o původu slov, o původním významu slova, jeho vývoji a vzájemné příbuzností slov. Lidová e. spojuje nepříbuzná slova podle jejich nahodilé podoby (koniklec – klec na koně) [řec. etymos správný, pravdivý; -logie nauka]

eufemismus – nahrazení hrubého n. drsného výrazu jemnějším, opsání nevkusných n. neslušných věcí mírnými výrazy. Opilec – milovník dobrého moku, šereda – ne právě nejkrásnější apod. [řec. eufemizo hezky mluvím: eu- dobrý, příznivý; feme výrok, řeč, hlas]

eutanazie – usmrcení pacienta s nevyléčitelnou nemocí pro zkrácení jeho utrpení. V ČR a většině zemí je zakázána. Kromě aktivní e. (podání smrtícího prostředku na žádost nemocného) existuje ještě pasivní e. spočívající v přerušení léčby, která pacienta udržovala naživu (např. odpojení od přístrojů) [řec. eu dobrý, příznivý; thanatos smrt]

evakuace – 1. vyprázdnění, vyklizení místa n. oblasti od obyvatelstva n. vojska k zmírnění ztrát na životech. E. domu při úniku plynu, e. obce při záplavách 2. odvzdušnění, odstranění plynu z nádoby. K e. se používají vývěvy [lat. ex- z; vacuus prázdný]

evaluace, evalvace – zhodnocení, určení hodnoty, ocenění, odhad. Numerická e., e. učitelů studenty [fr. evaluer z lat. ex z; valeo valere mít váhu, význam, napomáhat]

exaktní – vědecky přesný, založený na matematických výpočtech n. metodách. E. výsledek, e. metoda, e. odhad [lat. exigo, exegi, exactum vyšetřit, zjistit, určit]

exotický – cizokrajný, neobvyklý. E. dovolená, e. pták [řec. exotikos nezvyklý od exo vně, mimo]

expanze – 1. zvětšování objemu, rozpínání (plynů a par) 2. rozšiřování politického a ekonomického vlivu n. území na úkor jiného státu, rozpínavost. Politická e., e. vodní páry, ekonomická e. [lat. expando, expandere roztahovat: ex- ven; pando, pandere rozšiřovat]

expedice - 1. vypravení, odeslání. E. knih, e. zásilky 2. výprava, tažení. Vojenská e., vědecká e., e. do Antarktidy [lat. expedio, expedire vyplést, vyprostit, zbavit pout (na nohou) od ex z, vy-, a pes, pedis noha]

experiment – pokus. E. se stal základem novověké vědy [lat. experimentum: ex- z; periri, peritus zkoušet]

expert – znalec, odborník přizvaný k posouzení určitého problému; znalec, odborník obecně. Soudní e., vojenský e. [lat. expertus zkušený: ex- z; periri, peritus zkoušet]

explicitní – výslovný, jasný, přímý, podrobný, srozumitelně vyjádřený. E. popis, e. definice, e. výklad [lat. ex z, vy-, plico, plicare plést]

expozice – 1. soubor vystavovaných předmětů, výstavní stánek, tematický vymezená část výstavy 2. osvětlení fotograf. materiálu na danou dobu 3. úvodní část dramatu, v níž jsou uváděny základy budoucího konfliktu. Muzeální e., e. obrazů, e. snímku [lat. expono, expositum vyložit, vystavit: ex- vy-, ven; pono, ponere klást]

expresivní – vyjadřující citový vztah mluvčího, citově zabarvený (slovní projev). E. slovo, e. výraz (stařena – babina) [lat. expressus jasně vyjádřený, exprimere, expressum vytlačit: ex-; premo, pressum tlačit]

exspirace – 1. výdech 2. doba použitelnosti léku, kterou nelze překročit bez rizika snížení účinku n. nežádoucích účinků. Je vyznačena na každém balení léku. Léky i potraviny mohou být po překročení e. nebezpečné [lat. ex- z; spiro, spirare dýchat]

extrovertní (extravertní) – zaměřený na vnější prostředí a svět, společenský, agilní, snadněji se přisp novým podmínkám. E. člověk, e. typ [lat. extra mimo věc, vně; verto, vertere obracet]

ezoterický – tajný, skrytý, předurčený jen pro zasvěceného. E. nauka, e. obřad [řec. esoterikos patřící k vnitřnímu kruhu zasvěcených do Pythagorejské nauky, eso nebo eiso uvnitř; opakem byl exoterikos vnější, exo vně]