Malý slovník cizích slov / F

 

Copyright © Maxdorf 2011

fabulace – vymýšlení příběhů jako podklad děje literárního díla. Obratná f., spisovatelská f. [lat. fabula příběh, báje, pověst]

factoring – finanční vztah mezi dodavatelem a společností, která odkupuje jeho pohledávky za dodané zboží n. služby a zařizuje vše, co s tím souvisí [angl. factor komisionář, zprostředkovatel, správce majetku]

fakultativní – nezávazný, nepovinný, možný. Opak: obligátní, obligatorní. F. školní předmět [lat. facultas možnost, příležitost]

fanatismus – vášnivé, nekritické zaujetí pro něco, slepé nadšení pro věc n. myšlenku spojené s odmítáním všeho ostatního. Náboženský f., politický f. [lat. fanaticus (od fanum svatyně) chrámový, nadšený, zběsilý]

fašismus – politický režim založený na diktatuře, agresivním nacionalismu a potlačování občanských svobod. Nejprve byl nastolen v Itálii (1922 Mussolini), poté v Německu (1933 Hitler), Maďarsku, Španělsku i jinde [it. fascio svazek z lat. fascis]

fatální – osudný, osudový, neblahý, též trapný. F. chyba, f. rozhodnutí [lat. fatum věštba, osud, fari, pův. božský výrok, fatum hovořit]

fauvismus – malířský směr ve Francii, který počátkem 20. stol. značně ovlivnil celé evropské malířství. Vychází z impresionismu, hl. představitelem je H. Matisse [fr. fauves divocí]

faux pas (vysl. fó-pa) – chyba, chybný krok, nevhodné chování, beztaktnost. Kdyby mlčel, neudělal by takové f. [franc. faux chybný, nesprávný, lživý; le pas krok, šlépěj]

feminismus – 1. hnutí za poltické, ekonomické a společenské zrovnoprávnění žen ( 2. pol. 19. stol.) 2. projev pohlavního zvratu u samců. Chování a projevy charakt. pro ženské pohlaví [lat. femina žena]

fenomén – 1. jev, skutečnost, smysly postižitelný úkaz 2. med. příznak, znamení. Někdy se tak označují charakteristické jevy při vyšetřování. F. sklapovacího nože, f. stmívání, f. úsvitu 3. neobyčejný zjev, vynikající, výjimečný člověk [řec. faino zjevuji se]

fenomenální – mimořádný, podivuhodný, výjimečný, F. paměť, f. zážitek, f. dobrodružství [→ fenomén]

fenomenologie – 1. nauka o jevech; filozof. disciplína kriticky zkoumající jevy objektivní a subjektivní zkušenosti (Kant) a vývoj forem vědomí (Hegel) 2. metoda zkoumání, která uskutečňuje návrat k podstatě věcí (Husserl) [→ fenomén]

fenotyp – pozorovatelný vzhled (či vlastnost) jedince, který je výsledkem jeho dědičných vloh a působení prostředí [řec. faino zjevuje se; typos úder, ražba, přenes. jí vytvořený tvar]

feromony – látky, kterými na sebe působí jedinci téhož druhu (zejm. hmyz) prostřednictvím čichu [řec. foreo nesu]

fertilita – schopnost ženy porodit životaschopné dítě [lat. fertilis plodný od fero, ferre nést, též ve smyslu nosit v sobě plod]

fetišismus – 1. uctívání předmětů pro jejich domnělé nadpřirozené vlastnosti n. jako symbol božstva 2. pohlavní úchylka projevující se zálibou ve věcech spojených s milovanou osobou [port. fetiço uměle vytvořený z lat. facticius napodobující, uměle vytvořený, facio, facere dělat]

fikce – výmysl, zdání, představa, myšlenková konstrukce děje n. stavu, který ve skutečnosti neexistuje. Právní f. [lat. fingo, fingere, fictum utvářet]

filantropie – lidumilnost, dobročinné pomáhání sociálně slabým jedincům n. skupinám, láska k člověku [řec. filein milovat; anthropos člověk]

filologie – věda o jazyce a literatuře, jazykověda. Zkoumá jazyk, literaturu a lidovou slovesnost národa pomocí literárních a kulturních děl a památek. Klasická f., slovanská f. [řec. filein milovat; logos slovo, řeč]

filozofie – 1. věda o nejobecnějších zákonitostech vývoje přírody, lidské společnosti a myšlení, o poznávání pravdy a mravním jednání. Antická f., idealistická f. 2. základní pojetí vývojových zákonitostí v urč. oblasti lidské činnosti. F. dějin, f. kultury, f. náboženství, f. práva 3. životní názor 4. v rámci univerzity název pro některé obory společenských věd, které se studují na filozof. fakultě [řec. filein milovat; sofia moudrost]

fiskální – týkající se státní pokladny, patřící státní pokladně (fiskus – státní pokladna). F. politika, f. úřad [lat. fiscalis od fiscus císařská pokladna, původ. koš na peníze]

flegmatik – jeden ze čtyř základních typů osobnosti založených na hodnocení temperamentu. Flegmatik je klidný, nedá se snadno vyvést z míry, nepodléhá náladám, někdy je netečný až lhostejný [řec. flegma hlen, hnis, pův. zánět, resp. hlen zánětem vzniklý, flegein hořet]

flexibilní – ohebný, pružný, přizpůsobivý, nestálý (o měně). F. vlákna, f. kurs měny [lat. flecto, flectere ohýbat, křivit]

fluktuace – 1. vlnění, kolísání, stálý pohyb, kolísání veličiny kolem rovnovážného stavu 2. pohyb obyvatelstva, pracovních sil. F. proudu, cenová f., f. pracovníků [lat. fluctuo, fluctuare vlnit se, kolísat]

flutter – 1. druh samobuzeného kmitání křídel letadla za letu 2. rychlé, ale pravidelné stahy srdečního svalu, závažná arytmie. F. síní [angl. to flutter třepetat se]

forenzní – soudní, mající vztah k právu. F. medicína – soudní lékařství. Obor medicíny zabývající se výzkumem a diagnózou nemocí a příčin smrti, u níž nelze vyloučit násilný původ, a vztahy medicíny a práva [lat. forensis patřící k náměstí, veřejný, soudní]

formální – obřadný, zachovávající společenské zvyklosti, chladný, jsoucí v souladu s předpisy o řízení před veřejnými orgány. F. oblek, f. protest, f. styky [lat. forma vnější tvar, postava]

fragment – 1. zlomek, část, díl vědeckého n. uměleckého díla 2. část zlomené kosti [lat. frango, frangere, fractum lámat, roztříštit]

fragmentace – rozpad na menší části, zlomky. F. buněčného jádra pozorovaná při zániku buňky [→ fragment]

frapantní – nápadný, do očí bijící, udivující. F. podoba, f. rozdíl [franc. frapper bít]

frigidita – pohlavní chladnost. Porucha sexuální funkce s nezájmem o pohlavní styk, nedostatečnou pohlavní vzrušivostí, necitlivostí pohl. orgánů na dráždění i na průběh vlastní soulože, na níž je žena citově i fyzicky nezúčastěná [lat. frigidus studený]

frustrace – zklamání, nemožnost dosáhnout přání n. potřeby. Dlouhodobá f. může mít zdravotní následky [lat. frustra nadarmo]

fundamentalismus – konzervativní směr odmítající vědeckou kritiku bible a liberální teologii (vznikl v některých protestantských kruzích v USA v r. 1919); v islámu ortodoxní směr řídící se dogmaticky učením koránu, s nesmiřitelným postojem k jiným náboženstvím. Obecně bezvýhradné zastávání nějaké doktríny [lat. fundamentum základ]

fundovaný – podložený, podpořený (hmotně, vědecky i ideově). F. výklad, f. dluh, [lat. fundo fundare zakládat, upevňovat od fundus základ]

funkce – 1. úkon, činnost, účinnost 2. med. činnost orgánu. Hlavní f. ledvin je vylučování škodlivých látek z těla 3. výkon služby n. úřadu, služební nebo jiná veřejná povinnost, okruh činností a úkolů ve veřejné službě, polit. hnutí, společenských organizacích apod. Politická f. 4. v matematice závislost jedné proměnné na jedné či několika jiných proměnných. Logaritmická f. [lat. functio vykonávání, úkon]

fúze – spojení, sloučení, např. sloučení podniků se současným přenesem všech práv a závazků na nově vzniklý podnik. F. byla zamítnuta antimonopolním úřadem [lat. fundo, fundere, fusum lít, slévat]

fylogeneze – historický vývoj všech dnes existujících forem života, tj. všech rostlinných a živočišných druhů od původních forem do formy současné [řec. fylos kmen; genesis vznik]