Malý slovník cizích slov / J
Copyright © Maxdorf 2011
jachta – původně rychlá plachetnice pro pobřežní plavbu, nyní sportovní plachetní n. motorová loď, obv. velmi přepychově vybavená. Námořní j., závodní j., říční j. [hol. jagtschip honicí loď]
jakobíni – za francouzské revoluce v 18. stol. stoupenci politického revolučního seskupení. Přenes. radikální revolucionáři. Vláda j., diktatura j. [podle sídla klubu ve zrušeném klášteře sv. Jakuba (fr. Jacob) v Paříži]
jejunum – lačník. Druhá část tenkého střeva (první je dvanáctník - duodenum, za jejunem pak následuje ileum), v níž probíhá velká část vstřebávání natrávené potravy [lat. jejunus hladový, lačný]
jezuité – katolicky řád založený r. 1534 Ignácem z Loyoly, zrušený r. 1773, obnovený r. 1814. Oficiální název Tovaryšstvo Ježíšovo. Úkolem řádu bylo čelit hluboké krizi katolictví v důsledku reformace a obnovit moc katol. církve [lat. Societas Jesu Tovaryšstvo Ježíšovo: societas společenství, jednota, spolek, socius druh; Jesus, Jesu Ježíš]
jidiš – západogermánský jazyk s četnými hebrejskými a rovněž s některými slovanskými prvky užívaný Židy ve střední a východní Evropě. Do 2. svět. války jazyk hovorový, později i spisovný [něm. jüdisch židovský]
jing a jang – staré základní principy čínské přírodní filozofie a mytologie [jing záporný ženský princip tmy, noci; jang kladný mužský princip světla, slunce]
jubileum – pamětní den, výročí; významné výročí osoby, instituce n. důležité události. Sté j. založení Vinohrad. divadla, 50. j. svatby, životní j. [řec. iobelaios jásat, plesat z hebr. jobel beraní roh (ohlašoval troubením rok, kdy se promíjely daně)]
judaismus – židovské náboženství vytvořené během 1. tisíciletí před Kr. palestinskými Židy. Prameny j. tvoří Starý zákon, zvl. tóra a později talmud. Charakteristickým rysem je víra v jedinost a jedinečnost boha Jahve (Hospodina), který si vybral Židy za svůj vyvolený národ, jehož prostřednictvím jednou zřídí království boží, říši míru, jíž začne nová epocha [řec. Ioudaia, země Judů, Judea, jižní část Palestiny]
judikatura – nalézání práva soudem, soudnictví, soudní praxe; soubor zásadních soudních rozhodnutí, zvl. výroků nejvyšších soudů [lat. iudicatus rozhodný, pevně stanovený]
justice – spravedlnost; výkon spravedlnosti soudním aparátem; soudní orgány a jejich činnost. Moderní j., carská j., chyba j. [lat. ius, iuris právo, souhr práv n. zákonů, právní názory, přenes. soud]
