Malý slovník cizích slov / M

 

Copyright © Maxdorf 2011

mafie – 1. původně tajný opoziční spolek, který vznikl v době napoleonských válek (rok 1800) na Sicílii, později provádějící i loupeže apod. Dnes teroristická organizace na Sicílii a v jižní Itálii. 2. tajné ilegální sdružení vůbec, např. tajná organizace českých politiků za 1. světové války (Maffie); 3. zájmové protispolečenské sdružení. Ukrajinská m., albánská m. [ital. maf(f)ia mafie]

magnát – hist. ve středověkém Polsku příslušník vysoké pozemkové šlechty, velmož; dnes vlastník velkých podniků n. pozemků, bohatý průmyslník, bankéř apod. Finanční m. [lat. magnus velký]

majestát – 1. vznešenost, velebnost, urozenost, dříve panovník 2. listina, kterou vydával panovník a jíž poskytoval důležitá práva n. výsady. Královský m., M. Rudolfa II. [lat. maiestas vznešenost, důstojnost]

maketa – napodobenina, model 1. model sochy, sochařského díla provedený z pomocného materiálu (např. sádry) 2. ve zmenšeném měřítku zhotovený model architektonického, scénického návrhu. M. domu, m. knihy [ital. machietta náčrtek, obrázek z lat. macula skvrna]

makléř – zprostředkovatel, dohodce; zprostředkovatel transakcí na burze, v obchodních záležitostech, v pojišťovnictví za finanční odměnu. Burzovní m. [něm. der Makler makléř, dohodce z hol. makelen zprostředkovat]

malárie – infekční parazitární onemocnění způsobené prvokem Plasmodium. Vyskytuje se v (sub)tropických oblastech. Plasmodium prodělává část životního cyklu v samičce komára Anopheles, která je přenese na člověka kousnutím. V lidském těle se parazit vyvíjí v játrech a zejména v červených krvinkách, které se jeho působením rozpadají [ital. mala aira špatný vzduch]

management – 1. řízení, vedení, správa podniku, představitelé vedení, vedoucí činitelé 2. obratnost v jednání, péče, starost o něco. M. banky, m. obchodního řetězce [angl. to manage řídit, vést, zvládnout]

mandát – 1. pověření, zmocnění, plná moc; doklad o plné moci n. příkazu 2. funkce, práva a zmocnění voleného zástupce; potvrzení o jeho právoplatné volbě. M. poslance, mít k něčemu m. [lat. mando, mandare, mandatum odevzdat, svěřit]

manévr – 1. úhybný pohyb, předstírané opatření, klamný způsob provedení něčeho 2. velké vojenské cvičení v podmínkách pravděpodobného skutečného boje n. určené k oklamání nepřítele. Úhybný m., m. válečné lodi, bojový m. [franc. manoeuvre vojenské polní cvičení, lodní obrat, pleticha]

manifestace – 1. veřejné prohlášení, projevování něčeho, okázalý slavnostní projev, zejména politický 2. projevení dosud skrytého onemocnění. Protestní m., pouliční m. [lat. manifestus veřejné slavnostní prohlášení, zvl. písemné: manus ruka; festus slavnostní]

manipulace – 1. zacházení s něčím, výrobní postup, zachycení, úprava zboží 2. nepoctivý způsob jednání 3. med. výkon prováděný rukama k léčbě některých poruch pohybového aparátu. M. s lidmi, m. veřejného mínění, m. páteře [lat. manus ruka; plenus plný]

marginální – okrajový, podružný, málo důležitý, pův. psaný na okraji textu. M. problém, m. poznámka [lat. marginalis okrajový od margo, marginis okraj, mez]

markantní – výrazný, nápadný, význačný. M. rys, m. rozdíl, m. tvář [franc. marquer označit, poznamenat, cejchovat]

marketing – výzkum trhu pro potřeby výroby a obchodu a ovlivňování ekonomiky podle potřeb trhu [angl. market trh]

materialismus – 1. filozofický směr, který odpovídá na základní otázku filozofie o tom, co bylo prvotní, v tom smyslu, že za prvotní považuje hmotu, přírodu a bytí, zatímco vědomí a myšlení pokládá za vlastnost hmoty. Vyvinul se již v antice. 2. sledování materiálního prospěchu. Naivní m., historický m., dialektický m. [lat. materia látka, hmota od mater matka]

matrice – 1. forma s negativním tvarem výrobku určená k odlévání n. lisování 2. část sázecího stroje (v tiskárně) k odlévání písmen. Kovová m., dřevěná m. [lat. matrix, matricis samice od mater matka]

matrika – úřední kniha se záznamy o narození, úmrtí, sňatku osob. Obecní m., výpis z m. [lat. matricula soupis]

mecenáš – štědrý podporovatel umění, vědy, studentů, přítel, ochránce [podle Maecenata, římského přítele Horatia Flacca, lyrického básníka r. 65-68 př. Kr.]

megalomanie – mylné přesvědčení o vlastní velikosti, důležitosti, moci apod. Bývá příznakem některých psychických poruch (mánie, schizofrenie, progresivní paralýzy) n. je součástí psychopatie [řec. megas, megalos velký; mania zuřivost]

mechanika – 1. obor přírodních věd zabývající se zákony klidu a pohybu hmotných těles a tekutin a příčinami těchto stavů 2. konstrukce a výroba přesných přístrojů. M. tuhých těles, m. plynů, přesná m., jemná m., klávesová m. [řec. mechane stroj, umělé zařízení]

mechanizace – 1. nahrazování ruční práce pomocí stroje 2. zautomatizování něčeho. M. výroby, m. armády, m. zemědělství [→ mechanika]

melancholik – jeden ze čtyř základních klasických typů osobnosti. Melancholik je smutný, má sklon ke sklíčenosti, zádumčivosti [řec. melas, melanos černý; chole žluč]

memento – varování, varovné zvolání, výstraha, upozornění. Srdeční záchvat byl pro něj m. m. mori! (pamatuj, že zemřeš!) [lat. memini pamatovat, být pamětliv; memento rozk. způsob]

memorandum – 1. forma diplomatické korespondence o faktické n. právní stránce otázky, která je předmětem jednání 2. pamětní spis. M. o požadavcích , odevzdat m., sestavit m. [lat. memorandum co má být připomenuto, příd. jm. slovesné ( gerundivum) od memoro, memorare připomínat, vykládat]

metafora – přenesení významu určitého pojmu na pojem jiný, čímž se daný pojem objasní n. zpřístupní; obrazné vyjádření obecného pojmu; použití slova v přeneseném smyslu (kořen stromu, kořen zubu; hluboká noc; křiklavá barva; stříbrná hlava) [řec. meta za, po; fero, ferein nést]

metamorfóza – 1. proměna, změna tvaru, přeměna 2. bot. vývin orgánu odlišného od původního genet. základu 3. geol. přeměna hornin působením horotvorných procesů 4. zool. vývoj živočicha přes jedno n. několik stadií larvy. M. larvy v motýla [řec. meta za, po, mezi; morfe tvar]

metastáza – dceřiné ložisko, obv. zhoubného nádoru n. infekce. Vzniká šířením nádorových buněk n. choroboplodných zárodků krví, lymfou n. přímým rozsevem. M. nádoru [řec. meta za, pro, přes; stasis stání]

metoda – účelný, objektivně zdůvodněný způsob zkoumání jevů k dosažení vědeckého poznání; promyšlený a správný způsob činnosti; způsob výuky, zkoumání; soustavný postup vědecké n. umělecké činnosti. Léčebná m., výchovná m., laboratorní m. [řec. methodos postup, zkoumání]

metrosexuál – člověk, který o sebe příliš pečuje, vyholuje si intimní partie těla, používá mnoho kosmetických přípravků, obléká se podle nejnovější módy [řec. metropolis mateřské město; lat. sexus pohlaví]

mimeze – napodobivost, přizpůsobivost; schopnost některých živočichů napodobovat na svou ochranu tvarem a barvou neživé věci, druh mimikry [řec. mimesis napodobování, předstírání]

mimikry – schopnost některých živočichů uzpůsobit svou barvu n. tvar svého těla svému okolí tak, aby byli chráněni před nepřáteli; přenes. ochranné zbarvení, předstírání [lat. mimicus pro zdání vytvořený, strojený]

mítink – setkání, schůzka; veřejné shromáždění, schůze; sportovní utkání s několika dílčími závody n. zápasy. Politický m., protestní m. [angl. to meet potkat, sejít se]

mizantropie – chorobná nenávist k lidem; škarohlídství, mrzoutství. Chorobná m. [řec. miseo, misun nenávidět; anthropos člověk]

modifikace – pozměnění, přizpůsobení, obměna; je buď cílená, n. samovolná; též název útvaru, který tímto pochodem vznikl 1. biol. nedědičná změna organismu vzniklá přizpůsobením změněným vnějším podmínkám 2. chem. různé formy chem. prvků n. sloučenin, které mají při stejném chem. složení odlišné fyzikální vlastnosti. M. výrobního programu, tři m. uhlíku (uhlí, tuha, diamant) [lat. modifico, modificare odměřovat]

monografie – vědecké dílo věnované jedinému předmětu, jediné otázce n. životopis jediné osoby. Historická m., m. o Karlu IV. [řec. monos jediný, sám; grafo, grafein psát]

morfologie – nauka o tvarech 1. med. věda studující tvar a stavbu lidského těla a jeho částí, a to jak na úrovni makroskopické (anatomie), tak na úrovni mikroskopické 2. geolog. nauka o tvaru a změnách zemského povrchu 3. filol. nauka o ohebných tvarech slov, o skloňování a časování [řec. morfe tvar; logos nauka]

motiv – 1. ob. důvod, podnět, pohnutka jednání 2. uměl. jednoduchá, příznačná, důležitá obsahová složka uměleckého díla; námět, vedoucí myšlenka díla 3. práv. hlavní pohnutka trest. činu 4. hud. nejjednodušší samostatná hudební myšlenka, která tvoří základní konstrukční složku skladby. Vedoucí m., m. obrazu, lidový m., národní m. [lat. moveo, movere, motum hnout něčím, vzbudit]

motivace – odůvodnění, zdůvodnění, určení volního aktu nějakým podnětem. Mít dobrou m., m. k učení, m. k útěku [→ motiv]

mysticismus – náboženská víra v nadpřirozené tajemné síly, v zázraky, víra v možnost splynutí s nadsmyslným světem; náboženské blouznění, nejasné myšlení. Náboženský m. [řec. mystikos týkající se mystérií, tajemný]

mystifikace – úmyslné klamání, předstírání, šíření nepravdivé zprávy k oklamání někoho. Literární m., novinářská m., stát se obětí m. [řec. mystikos tajemný; lat. facio, facere činit, dělat]

mýtus – 1. vyprávění o pohanských božstvech a bájeslovných národních hrdinech a událostech dávnověku. Vyprávění z doby, z níž nejsou historické prameny 2. něco smyšleného vůbec, smyšlenka, blud. M. o Prometheovi, slovanský m., severský m. [řec. mythos řeč, vypravování, dějiny]