Malý slovník cizích slov / P
Copyright © Maxdorf 2011
pacifikace – uklidnění, usmíření, urovnání sporu, uvedení do mírového stavu. P. zuřivého psa, p. okupované země, p. lidového povstání [lat. pax, pacis mír; facio, facere dělat, činit]
pacifismus – liberální hnutí vystupující pasivně proti jakýmkoliv, tedy i spravedlivým, obranným válkám [→ pacifikace]
pakatel – maličkost, nepatrná suma, malá peněžní částka. Koupit za p., pracovat za p., je to za p. [franc. bagatelle maličkost, hloupost]
pakt – smlouva, úmluva, dohoda; mezinárodní smlouva obvykle mezi několika státy o zásadní otázce. P. o neútočení, Severoatlantický p., uzavřít p. [lat. pactum úmluva, dohoda, smlouva]
paleontologie – nauka o vyhynulých zvířatech a rostlinách uplynulých geologických dob. Rostlinná p., živočišná p. [řec. palaios dávný, starobylý; on, ontos jsoucí; logos nauka]
paleta – 1. malířská dřevěná n. kovová deska k míchání barev, obvykle upravená pro uchopení do ruky 2. obal pro přepravu zboží uzpůsobený pro přemisťování mechanickými prostředky. Pestrá p. podzimu (přenes.), bohatá p. barev, zavézt p. do skladu, dostal pěknou p. (věz. slang) [lat. pala lopata, rýč (1); it. boletta potvrzenka o zaplacení daně z lat. bulla bublina, vypouklá pečeť (2)]
paliativní – zmírňující obtíže a bolest, ale neléčící vlastní chorobu. P. ozáření k utlumení bolesti, p. léčba [lat. palliatus oděný pláštěm]
palindrom – slovo n. skupina slov, která čtena zepředu i zezadu mají týž n. jiný srozumitelný význam. Na pile se veselí pán, útokem čet ztečme kótu, malovaný sešit – tiše syna volám [řec. palindromeo vracím se; palin znovu, zpět; dromos cesta]
pamflet – ostrý, polemický, často satirický leták n. drobný spis rozšiřovaný obvykle s úmyslem zesměšnit n. pohanit politické n. osobní protivníky; hanopis. Politický p., novinový p. [angl. pamphlet hanopis]
pandemie – rozsáhlá epidemie probíhající na rozlehlém území v řadě zemí, popř. i na různých kontinentech. P. ptačí chřipky, p. mexické chřipky [řec. pan, pantos všechno; demos lid]
panika – prudký emoční stav provázený výraznou úzkostí a ovlivňující chování, často iracionálním směrem, a vznikající zejm. jako reakce na intenzivní podnět, např. událost katastrofického charakteru. V nastalé panice bylo ušlapáno několik lidí [řec. mytol. bůh Pan vyvolával děs u pastýřů a jejich stád]
pankreatitida – zánět slinivky břišní. Může probíhat jako akutní n. chronická. Akutní p. je velmi závažné, náhle vzniklé a prudce probíhající onemocnění s krutou bolestí břicha, zvracením a horečkou. Chronická p. vznikne někdy po akutním, jindy se rozvíjí samostatně. Léčba je dietní s naprostou abstinencí [řec. pan, pantos všechno; kreas, kreatos maso]
panoptikum – sbírka rozličných zajímavostí, zpravidla voskových figur; tzv. slavných osobností a různých historických událostí. Jarmareční p., p. zvířat [řec. pan, pantos všechno; optikos týkající se vidění]
panoráma – 1. rozhled, vyhlídka do širokého okolí 2. kruhový velký plošný obraz historické události, jehož prostředí je přizpůsobeno zobrazenému ději; kruhová stavba k tomuto účelu 3. kruhové kukátkové zařízení ke stereoskopickému promítání cyklických obrázků, např. z cizích krajin 4. kruhové kino s hledištěm uprostřed 5. snímek velké části krajiny provedený obv. z nadhledu n. postupným otáčením kamery. P. krajiny, p. Prahy, Marodovo p. Bitva u Lipan [řec. pan, pantos všechno; horama podívaná, pohled]
panteon – ve starověku chrám zasvěcený všem bohům, obvykle budova s kruhovým půdorysem s kopulí, dnes místo (chrám, budova, síň) určené k pohřbívání n. posmrtnému uctívání nejvýznamnějších příslušníků národa, popř. slavnostní síň vyzdobená sochami předních osobností národa (národní památník) P. Národního muzea, p. v Římě [řec. pan, pantos všechno; theos bůh]
pantograf – 1. zařízení k přívodu el. proudu z drátěného el. vedení do motorového vozidla (tramvají, trolejbusů, el. lokomotiv), sběrač proudu 2. pomůcka k mechanickému zvětšování n. zmenšování obrazů a map [řec. pan, pantos všechno; grafo, grafein psát]
papila – bradavka, bradavčitý výběžek. Jako p. se označují výběžky podkoží do pokožky, výběžky sliznice jazyka, výběžky dásně mezi zuby, vyústění některých žláz. Na povrchu rukou a nohou člověka vytvářejí p. linie seskupené do obrazců, které jsou u každého člověka zcela individuální a mohou sloužit k jeho identifikaci [lat. papilla prsní bradavka]
pappenheimští (vysl. papnhajmští) – vojáci pluku gen. Pappenheima ve třicetileté válce, přenes. znát své p., tj. znát své lidi, vědět, co v nich vězí (větš. v negativním smyslu). Výrok se připisuje Albrechtovi z Valdštějna, který ujišťoval p., jak si váží jejich věrnosti (ale pluk se od něj nakonec odvrátil, když upadl v nemilost) [podle G. H. Pappenheima, † 1632]
paracentéza – propíchnutí dutého orgánu těla a vypuštění jeho obsahu. Zejména p. ušního bubínku při zánětu středního ucha. Vypuštění hnisu přináší okamžitou úlevu od bolesti a zabraňuje prasknutí bubínku [řec. para vedle, u; kenteo, kentein bodnout]
paradigma – vzor, příklad (např. z dějin n. ze života) 1. u Platóna idea jako dokonalý, neměnný vzor; obecně ve filozofii uznávaný princip vědeckého výzkumu sloužící v daném období jako model problémů a jejich řešení 2. lingv. vzor skloňování n. časování; soubor tvarů skloňovaného n. časovaného slova [řec. para podle, vedle; deiknymi ukazuji]
paradox – nečekané, zdravému rozumu odporující tvrzení, zdánlivě protismyslné, např. bílá tma; formálně správný úsudek, jehož výsledkem je logický spor [řec. paradoxos podivný, neočekávaný z para vedle, (zde proti); doxa mínění]
parafovat – podpisovat zkratkou jména; označit spis podpisovou značkou na znamení, že jeho obsah byl přečten a vzat na vědomí. P. koncept dopisu, p. smlouvu [franc. parafe zkrácený podpis, parafa]
paragraf – oddíl, odstavec, článek; značka pro číslované odstavce zákona, vědec. spisu apod. značka §. Podle p. č. 30 občanského zákoníku, vysvětlit p. 3 vyhlášky, kličkovat mezi p. [řec. para vedle, podle; grafo, grafein psát]
paralaxa – odchylka, úchylka 1. zdánlivý rozdíl v poloze předmětu pozorovaného ze dvou různých míst vzhledem k pozadí 2. tech. u měřicího přístroje vzdálenost mezi rovinou stupnice a rovinou ručičky měřicího přístroje, která způsobuje chybu při čtení údajů, není-li oko pozorovatele kolmo k její rovině 3. fot. rozdílnost polohy obrázku v hledáčku a na snímku. Horizontální p., hvězdná p. [řec. para vedle; allasein měnit]
paralela – 1. matem. rovnoběžka 2. srovnání dvou osob n. dějů, které jsou si v mnoha ohledech podobné; přirovnání, obdoba, podobnost 3. lit. příměr, podobenství. Historická p., p. mezi minulostí a přítomností [řec. para vedle, podle; allelon navzájem, vespolek]
paralýza – ochrnutí, obrna z nejrůznějších příčin, např. onemocnění mozku, míchy, nervů, svalů. Progresivní p. – forma nervového poškození ve třetím stadiu syfilis [řec. paralysis uvolnění, ochrnutí z para vedle, podle a lysis rozpouštění]
parametr – 1. matem. pomocná proměnná, tj. veličina, která se během výpočtu volí n. vypočte volbou druhé proměnné: v rovnici a + p = 8 je p parametr; zvolíme-li za p 3, pak a bude 5 apod.; 2. odb. veličina charakterizující výkonnost zařízení, průmyslové výroby, výrobku atd., proměnná podle daných podmínek. P. čerpadla, p. mřížky, p. turbíny [řec. para vedle, podle; metron míra, měřidlo]
paranoia – stihomam; psychóza (těžké duševní onemocnění) charakterizovaná nadměrnou vztahovačností, podezřívavostí a rozsáhlými, často složitě konstruovanými bludy týkajícími se pronásledování vlastní osoby [řec. para vedle; noos rozum]
parapet – předprseň; spodní vodorovná plocha okenního otvoru, obv. 80–90 cm nad úrovní podlahy obložená prkénkem. Dívá se z okna a opírá se o p., postavit květináč na p.[lat. paro,paraxe zařídit, chránit; pectus prsa hruď]
parazit – cizopasník; organismus, který ke svému životu využívá jiný živý organismus, odebírá mu živiny a škodí mu. V širokém slova smyslu se jako paraziti chovají vůči člověku i choroboplodné bakterie a viry. V užším slova smyslu se za p. považují především prvoci (malárie), červi (roupi, škrkavky, tasemnice) a členovci (svrab, vši). Přenes. člověk n. skupina osob žijící na úkor jiných, příživník [řec. parasitos spolustolovník, příživník: para vedle, spolu; sitos potrava]
parita – rovnost, rovnoprávnost, stejný počet 1. rovnost hlasů různých zájmových skupin v urč. orgánu 2. směnný poměr měnových jednotek dvou států. P. kupní síly, p. hlasů při volbách, mincovní p. [lat. pariter stejně, rovně, rovnou měrou od par stejný, rovný]
parket – 1. podlaha z parket; 2. v divadle, biografu n. koncertní síni přízemní část hlediště; 3. ve veř. místnosti prostor vyhrazený společenskému tanci; 4. na burze místo vyhrazené burzovním dohodcům. Na p. tančilo několik párů; sedadlo v p. [franc. parquet parkety, podlaha]
parkinsonismus – stav připomínající Parkinsonovu nemoc; vzniká jako následek např. aterosklerózy mozkových cév, zánětu mozku, otravy oxidem uhelnatým, podání někt. léků [podle brit. lékaře J. Parkinsona, 1755–1824]
Parkinsonova nemoc – neurologické onemocnění charakterizované nápadným, převážně klidovým asymetrickým třesem, zvýšenou svalovou ztuhlostí, pohybovou chudostí, zpomalením pohybu, maskovitým obličejem, změněnou chůzí a řečí, psychickými obtížemi [podle brit. lékaře J. Parkinsona, 1755–1824, který v r. 1817 přesně popsal ochrnutí s třesem a nazval ho paralysis agitans. Třetí charakteristiku ztuhlost přidal J.-M. Charcot, který nemoc po P. pojmenoval]
parlament – 1. politický zastupitelský orgán, shromáždění poslanců vykonávajících vysokou státní moc, zejména zákonodárnou; sněmovna 2. budova, v níž zasedá shromáždění poslanců. Svolat p., projednat zákon v p., zasedání p. [franc. parlement sněm, soudní dvůr od parler mluvit]
parlamentní – sněmovní, týkající se parlamentu, ustavený v parlamentu. P. zpravodaj, p. vyšetřovací komise, p. volby [→ parlament]
parlamentář – vyjednavač, prostředník; osoba zmocněná vyjednávat ve válce s nepřítelem, např. o příměří, zajatcích apod., podle mezinárodního práva nedotknutelná. Vyslat k nepříteli p. [→ parlament]
parodie – 1. satirické n. komické přepracování díla, zejm. literárního, zesměšňující napodobení vážného díla 2. nahrazení textu vokální skladby jiným, větš. komickým textem 3. komické napodobení charakteristických gest n. způsobu řeči známé osobnosti. P. opery, p. dramatu [řec. parodia vedlejší zpěv]
parodontóza, paradentóza – chronické onemocnění závěsného aparátu zubů, dásně a kostního lůžka. Vyznačuje se tvorbou parodontálních chobotů, viklavostí a putováním zubů [řec. para vedle; odous, odontos zub]
participace – účast na něčem, účastenství, podíl, přímá účast lidí na procesu rozhodování, na řízení a správě (podniku, obce). P. na zisku, p. na správě obce [ lat. pars, partis část; capio, capere brát, jímat]
partikulární – částečný, dílčí, členěný, zvláštní. P. zájmy (zvláštní, sobecké), p. škola (hist., středověká škola podřízená univerzitě), p. právo (jen pro urč. území) [lat. particula dílek, částečka, kousek, troška]
pasáž – průchod, průjezd 1. prostor s obchody, jímž se prochází do jiné ulice budovou n. spojenými budovami 2. úryvek, oddíl mluveného n. psaného projevu, zvl. uměleckého, n. hudebního díla. P. Lucerna (ve Vodičkově ulici v Praze), projít p., citovat p. ze Švejka, přehrávat si p. z opery [franc. passage průchod od passer projít, ubíhat]
pasivita – trpnost, netečnost, nečinnost, povahová ústupnost. Upadnout do p., politická p. [lat. patior, pati, passus sum snášet, trpět, připouštět, nechávat]
pasivní – trpný, nečinný, netečný. P. povaha, p. člověk, p. znalost cizího jazyka (taková, při níž člověk jazyku rozumí, ale neumí jím mluvit), p. rezistence [→ pasivita]
pasivum – 1. dluh, předlužení, převaha závazků nad pohledávkami 2. lingv. trpný rod sloves. Mít stále p., p. v účetní knize [→ pasivita]
pasterace, pasterizace – způsob konzervace organických tekutin, hl. mléka, ovocných šťáv a piva krátkodobým zahřátím pod bod varu k zničení mikroorganismů [podle franc. bakteriologa L. Pasteura 1822–1895]
patent – 1. chráněné právo na průmyslové n. jiné využití vynálezu; listina o tomto právu 2. hist. panovnická n. vrchnostenská listina s účinností zákona 3. text. oboulícní pletenina s velkou pružností. Udělení p., využití p., královský p., toleranční p., důstojnický p., p. na konci rukávu bundy [lat. patens otevřený, přístupný, jasný]
patetický – vášnivý, citlivý, vzrušený, slavnostně vzrušený, citově přehnaný. P. gesto, p. projev, p. sloh [řec. pathos útrapa, nemoc, vášeň]
patina – zelenavý povlak na měděných n. bronzových předmětech vznikající působením vzdušné vlhkosti s oxidem uhličitým, zásaditý uhličitan měďnatý; přenes. starobylý vzhled. P. věků leží na domě, obraz má starožitnou p., oblek s p. dávné módy [ital. patina původně ochranný nátěr]
patogenní – choroboplodný, způsobující chorobu. P. bakterie způsobující lidská onemocnění, např. gonokok (kapavka), streptokok (např. hnisavá onemocnění) [řec. pathos nemoc; gennao rodit]
patologie – nauka o nemocích; studuje jejich příčiny a děje, které způsobují jejich rozvoj. V užším smyslu patologická anatomie, obor, který zkoumá tvarové projevy nemoci na organismu jako celku i na jednotlivých orgánech [řec. pathos nemoc; logos nauka]
patriarcha – 1. ve Starém zákoně zakladatel rodu, nejstarší hlava rodiny 2. v některých církvích titul duchovní hlavy; přen. nejstarší člen organizace n. skupiny, vznešený staře vůbec, kmet. Byl ctěn jako p. rodu, Jungmann, p. národního obrození, moskevský p., p. Čs. církve husitské [řec. pater otec; archo jsem první, začínám]
patriot – vlastenec; člověk, který miluje svou vlast, je věrný svému národu, je připraven přinášet vlasti oběti, koná v zájmu vlasti hrdinské činy. Uvědomělý p., lokální p. (nadšenec pro kraj, v němž žije) [lat. patria vlast]
patron – ochránce, příznivec, podporovatel 1. v katolické církvi ochranný světec 2. hist. ochránce, příznivec kostela (který finančně podporoval); ve starém Římě ochránce propuštěných otroků. Svatá Barbora, p. havířů, sv. Václav, p. země české [lat. patronus ochránce, obhájce]
pedant – malicherný, puntičkářský člověk lpící na podrobnostech a přehlížející zásadní otázky; úzkostlivě pečlivý, pořádkumilovný člověk; člověk přehnaně zdůrazňující formální stránku věci; puntičkář, hnidopich, školomet, zkostnatělý mravokárce. Náš účetní je velký p., byl p. na knihy [řec. paideuo vychovávám, poučuji od pais, paidos dítě]
pederast – homosexuálně úchylný muž s náklonností k mladým chlapcům [řec. paiderastes milovník chlapců z pais, paidos dítě, chlapec a erastes milenec, ctitel]
pedologie – 1. půdoznalectví, nauka o půdě, jejím složení, využití atd. 2. med. nauka o tělesném a duševním zdraví dítěte [řec. pedon půda, země (1.); pais, paidos dítě (2); logos nauka]
pejorativum – hanlivé slovo, výraz s významem zhoršujícím, vyjadřující záporné hodnocení, postoj, např. chvastoun, babizna [lat. peior horší, 2. stupeň od malus zlý]
pemfigus – skupina kožních onemocnění charakterizovaných tvorbou puchýřů na těle i v ústní dutině [řec. pemfix, pemfigos zduření, puchýř]
penalizace – ukládání n. předepisování pokuty za nedodržení smluvních podmínek. P. za nedodržení lhůty předání stavby, p. za dodávku vadného zboží, p. za pozdní zaplacení daně [lat. poena náhrada (za spáchaný zločin) dávaná poškozené straně, odplata, pokuta, trest ]
penetrace – pronikání 1. při konzervaci dřeva hloubka průniku impregnační látky do dřeva; závisí na druhu dřeva, ochranné látce a způsobu konzervace 2. u maziv, asfaltu apod. míra konzistence měřená hloubkou vniknutí zkušebního tělesa do zkoušeného materiálu. P. roztoku, p. plynu [lat. penetro, penetrare vnikat]
percepce – vjem, vnímání; proces odrážení objektivní reality prostřednictvím smyslových orgánů. Není pasivním odrazem skutečnosti, ale dynamickou aktivitou, na níž se účastní city, přání a snahy a zejména také minulá zkušenost subjektu [lat. percipio, percipere uchopit, přijímat]
perforace – dírkování, provrtání, proděravění 1. tisk. souvislé dírkování někt. účelových tiskovin (vstupenek, známek) 2. souvislé oboustranné n. jednostranné dírkování filmu 3. děrování kovových aj. desek k montážním účelům 4. med. proděravění, prasknutí, protržení orgánu. P. papíru, p. slepého střeva, p. žaludečního vředu [lat. per- předp. s význ. skrz; foro, forare vrtat]
periferie – obvod, okraj 1. okrajová část velkého města, vzdálenější předměstí 2. okrajová, vedlejší oblast obecně. Bydlet na p., je to na p. jeho zájmů, p. literatury [řec. perifereira obvod]
perioda – časový úsek, období, věk; pravidelně se opakující děj; 1. geol. období, v němž vznikly všechny vrstvy útvaru (trias, jura, křída) 2. fyz. nejkratší doba, v níž se opakuje pravidelný děj 3. mat. číslice za desetinnou čárkou opakující se v určitém stejném pořádku 4. med. menstruace 5. astr. oběžná doba nebeského tělesa 6. chem. skupina prvků v Mendělejevově soustavě 7. hud. melodický útvar o dvou částech, obv. osmitaktový, zakončený celým závěrem. P-y válek v dějinách národa, vývojová p., devonská p., p. kmitu [řec. periodos obcházení, oběh, návrat z peri kolem, ob; hodos cesta]
persona grata – milý, oblíbený člověk, vítaný host, miláček společnosti; v dipl. diplomatická osoba cizí země, proti níž nejsou žádné námitky z hlediska přijímací země. Opak: persona non grata – nežádoucí osoba [lat. persona osoba; gratus půvabný, roztomilý, vítaný, oblíbený]
personifikace – zosobnění; zobrazení abstraktního pojmu, přírodního jevu apod. v lidské podobě např. v pohádkách; druh básnické metafory, jíž se věcem, zvířatům apod. připisují lidské vlastnosti a jednání. P. nebeských těles (měsíc mi řekl), p. smrti (žena s kosou), p. zvířat (Ferda mravenec) [lat. persona osoba]
perspektiva – rovinné zobrazení prostorových těles tak, jak jsou patrná lidskému oku, tj. z jednoho bodu podle určitých optických zákonů se zdánlivým sbíháním rovnoběžných linií a postupným zmenšováním vzdálenějších předmětů; výhled, vyhlídky do budoucnosti. P. obrazu, p. krajiny, ptačí p. (pohled shora), žabí p. (pohled zdola); p. vývoje, mít dobrou p. v zaměstnání, to nemá žádnou p. [lat. per skrz, přes; specto, spectare dívat se, mířit, směřovat]
perzekuce – pronásledování, stíhání (pro náboženskou, rasovou, politickou příslušnost). P. Židů, oběť p., pobělohorská p. [lat. persequor, persequi, persecutus sum stíhat, pronásledovat z per skrz, přes a sequor, sequi sledovat, následovat]
pesimismus – názor, že vše je špatné, nedůvěra v budoucnost, beznadějnost, ztráta perspektivy, přesvědčení, že zlo zvítězí nad dobrem. Ve filozofii se směr objevuje od začátku 19. stol. v Německu (Schopenhauer). Opak optimismus [lat. malus zlý, špatný, 2. st. peior- horší, 3. st. pessimismus nejhorší]
pesimista – škarohlíd, kdo vidí všechno černě a záporně, člověk bez osobní a společenské perspektivy, který nevěří v lepší budoucnost. Životní p., beznadějný p. [→ pesimismus]
petice – hromadná písemná prosba, žádost, stížnost podaná občany veřejným činitelům. P. vládě, p. císaři, p. poslanci, sbírat podpisy na p. [lat. peto, petere žádat, požadovat, prosit]
pia fraus – zbožná lež, klam, jehož se někdo dopustí v dobrém úmyslu, např. aby pomohl dobré věci; omluvitelná lež [lat. pius, pia, pium čistý, poctivý, spravedlivý; fraus podvod, klam]
pithiatický – ovlivnitelný nebo léčitelný sugescí (psychickým ovlivňováním). Pithiatické nemoci jsou projevem spíše duševních stavů než skutečného poškození určitého orgánu, mnohdy vznikají v rámci hysterie [řec. peitho přemlouvat]
placebo – inertní (neúčinný) lék n. léčebná procedura, obvykle látka, která vypadá (event. chutná) jako studovaný lék, ale neobsahuje účinnou složku. Při pokusu se podává skupině osob, s níž se srovnává skupina, která dostává zkoumaný lék, aby se posoudila účinnost léku. Pacient však může i po p. pocítit úlevu, jestliže věří v jeho účinnost, zejm. u psychických obtíží [lat. placeo, placere líbit se]
plagiát – zveřejnění literárního n. jiného uměleckého n. vědeckého díla za vědomého porušení autorských práv; napodobenina cizího díla a jeho vydávání za vlastní, umělecká n. vědecká krádež. P. obrazu, p. dizertační práce [lat. plagiarius kdo krade lidi (a prodává je do otroctví), únosce od plagium kradení lidí]
planetárium – zařízení znázorňující hvězdnou oblohu, pohyb planet apod. ze zorného úhlu Země; budova s tímto zařízením. Pozorovat zatmění slunce v p., přednáška v p. [řec. planes, planetos kolem bloudící, obíhající]
plasticita – schopnost látky (materiálu) trvale zachovat deformaci vyvolanou vnější silou, tvárlivost, tvárnost. P. kaučuku, p. kaolinu [řec. plastikos tvořící z hlíny od plasso, plassein tvořit]
platforma – 1. základna, východisko, výchozí bod n. postavení 2. ideově politická a organizační základna činnosti politické strany n. organizace, její program a požadavky 3. plošina, nástupiště. Ideová p., názorová p., p. vagonu [franc. plate-forme plošina, terasa od plat rovný; forme tvar, podoba, forma]
platonický – 1. čistý, oduševnělý, bez smyslnosti, neerotický 2. neskutečný, formální. P. láska, p. protest, p. debata [podle řeckého filozofa Platóna, podle jehož učení existují nehmotné, smysly nepoznané věčné ideje]
plebejec, plebej – ve starověkém Římě příslušník původně bezprávného svobodného obyvatelstva, tzv. plebsu; ve středověku bezprávný obyvatel města, zchudlý měšťan, nádeník, řemeslnický tovaryš; přenes. bezprávný chudý člověk. Duševní p., kulturní p. [lat. plebs množství lidí (nevynikajících), nízký lid, chátra]
plenární – konaný za plné účasti členů (a pozvaných osob) nějaké organizace, instituce, úřadu. P. zasedání, p. shromáždění, p. schůze [lat. plenus plný]
plomba – 1. med. umělá výplň zubu 2. stav. označení nového zdiva v místě porušeného zdiva starého 3. tech. kotouček z kovu n. plastu k zajištění uzávěrů proti poškození n. neoprávněnému otevření apod. Cementová p., porcelánová p., kovová p. [franc. plomber zalévat olovem od plomb olovo z lat plumbum]
pluralismus – 1. filozofický názor, že svět se skládá z velkého množství na sobě nezávislých světových podstat (opak monismus) 2. v demokratické společnosti existence a činnost většího počtu politických stran n. skupin různých názorů, které spolu ve volbách soutěží o přízeň obyvatelstva (na rozdíl od totalitární vlády jedné strany). Politický p., názorový p. [lat. pluralis mnohý od plus, pluris více]
pneumatický – vzduchový, vzdušný, vzduchem naplněný n. poháněný. P. doprava, p. pošta, p. vrtačka, p. pohon varhan [řec. pneumon plíce od pneuma dech]
pneumokonióza – onemocnění plic, které vzniká ukládáním prachových částic v plicní tkáni („zaprášení plic“) s následnou nadměrnou tvorbou vaziva, která zhoršuje funkci plic (silikóza, azbestóza, berylióza, antrakóza) [ře. pneumon plíce od pneuma dech; konis prach]
pneumotorax – přítomnost vzduchu v pohrudniční dutině s následným smrštěním plíce, zhoršením dýchání a nebezpečím nedostatku kyslíku. Vzduch do dutiny proniká např. při úrazu n. roztržením plíce poškozené onemocněním, někdy z neznámých důvodů – spontánní p. Stav se projevuje dušností, bolestí na hrudi, suchým kašlem, v těžkých případech selháváním dechových funkcí [řec. pneumon plíce od pneuma dech; thorax pancíř, hrudník]
pofidérní – nejistý, nesolidní, nezaručený, pochybný [laš. pofiděrny podivný, pochybný, možná z lat. fidelis poctivý]
pogrom – násilná akce proti některým skupinám obyvatelstva z náboženských, rasových n. národnostních důvodů, zvl. proti židům a afroameričanům. P. na Židy v carském Rusku, p. na Židy v nacistickém Německu [z rus. pogrom pustošení, rozbíjení od grom hrom, hřmot]
poliklinika – zdravotnické zařízení se všemi hlavními odděleními pro ambulantní péči (často spojené s nemocnicí) mající několik odborných oddělení. V Evropské unii se p. budují hlavně jako výuková zařízení při fakultních nemocnicích. Městská p., obvodní p. [řec. polis město, kline lůžko]
pompa – honosná, přemrštěná nádhera vypočítaná na vnější účinek, okázalost. Událost ohlašovaná s velkou p., svatba s velkou p. [řec. pompe výprava, slavnostní průvod od pempo, pempein vypravit průvod]
pompézní – velkolepý, nádherný. P. průvod, p. oslava [→ pompa]
populace – 1. obyvatelstvo, souhrn osob žijících v určité době na určitém území, lidnatost 2. biol. souhrn živočišných a rostlinných organismů žijících na daném místě 3. skupina hvězd tvořících z astrofyzikálního hlediska jednotný celek. Země s největší p., vzrůst p., p. nádorových buněk [lat. populus množství lidí, lid]
popularizace – šíření vědeckých, technických a jiných poznatků přístupným, obecně srozumitelným způsobem; všeobecné šíření určitých názorů, uvádění v širokou známost. P. vědy, p. hudební skladby, p. výsledků výzkumu [→ populace]
portfolio – zásoba různých cenných papírů v majetku společnosti k omezení rizika finanční ztráty. P. akcií [z angl. portfolio zásoba cenných papírů, původně ochranné desky, sloha]
potenciál – celková schopnost výkonu, výkonnost 1. fyz. veličina energetického stavu v daném bodě silového pole; práce potřebná k přenesení daného množství z nekonečna na dané místo silového pole 2. voj. souhrn všech hosp. a voj. sil nutných k úspěšnému vedení války, včetně obyvatel, stavu a struktury průmyslu a zemědělství, komunikací atd. Hospodářský p., duševní p., gravitační p., elektrický p., nulový p. [lat. potens, potentis mocný, schopný]
potenciální – možný, účinný s ohledem na stav a možnosti, uskutečnitelný, eventuální. P. řešení, p. příčina, p. agresor, p. energie (fyz.) [→ potenciál]
pozitivní – kladný, přisvědčující, skutečný, věcný, střízlivý. P. myšlení, p. chování, p. přístup k řešení problému, mít p. vliv na jinou osobu [lat. pono, ponere, positum položit]
pragmatický – odpovídající potřebám pozitivního jednání, požadavkům praxe; praktický, věcný, znalý, odborný. P. přístup k věci, p. metoda, p. názor, p. sankce (nařízení Karla VI. z roku 1713 upravující nástupnictví na trůn i pro ženy) [řec. pragma, pragmatos jednání, záležitost, úspěch]
pragmatismus – filozofický směr pokládající za hlavní kritérium pravdy její užitečnost, která vyhovuje zájmům jednotlivce [→ pragmatický]
precedens – případ, který se stal dříve, předchozí případ, který buď slouží za příklad pro řešení obdobné situace, n. ospravedlňuje následující obdobné případy. P. tohoto případu uvádí soudní zápis z roku 1950 [lat. praecedo, praecedere vpředu kráčet, předcházet]
precese – 1. astr. dlouhodobý kuželovitý pohyb zemské osy kolem kolmice k zemské oběžné dráze, který způsobuje, že jarní rovnodennost nastává každý rok o něco dříve; periodický pohyb kolem jarního bodu 2. krouživý pohyb volné osy otáčejícího se tělesa, na které působí vnější dvojice sil. P. zemské osy, p. jarního bodu [lat. praecedo, praecedere, praecessum kráčet vpředu, předcházet]
predispozice – předurčenost; sklon, náchylnost, vrozená n. získaná podmínka pro něco; způsobilost. P. ke zpěvu, p. k manuální práci, p. k určité chorobě [lat. prae- předp. s význ. před; dispositus rozložený, připravený]
preference – výhoda, přesnost, zvýhodnění, přednostní právo. Volební p., celní p., p. rodin s mnoha dětmi [lat. prae- předp. s význ. před; fero, ferre nést, poskytovat]
pregnantní – přesný, výstižný, jadrný, vyčerpávajícím způsobem udaný. P. charakteristika, p. výrok, p. popis [lat. praegnans, praegnantis těhotná, březí: prae- před; nasci narodit se]
premisa – první část logického úsudku, soud, z něhož se odvozuje jiný soud n. závěr; předpoklad, propozice, tvrzení, z něhož se něco vyvozuje. Např.: žádné S není P (premisa), tedy žádné P není S (úsudek) [lat. prae- předp. s význ. před; mitto, mittere posílat]
prestiž – úcta, vážnost, význam, vliv, vnější pověst. Vědecká p., jeho p. stoupla, zachránit svou p., ztráta p. [franc. prestige vliv, kouzlo]
presumpce – domněnka, předpoklad, pravděpodobnost. P. neviny (na obžalovaného se musí pohlížet jako na nevinného, dokud se neprokáže jeho vina) [lat. praesumptio předběžné mínění]
prevalence – převaha, převládání, převažování. V některých zemích je p. mužského pohlaví nad ženským; p. černovlásek nad přírodními blondýnami [lat. praevaleo, praevalere mít převahu]
prevence – opatření učiněné předem, včasná obrana n. ochrana. Požární p., p. rozšíření infekce, p. úrazů [lat. praevenio, praevenire, praeventum přijít dříve, předejít]
primitivní – jsoucí na nejnižším stupni vývoje, nesložitý, jednoduchý, prostý, neumělý. P. národy, pravěký p. člověk, p. kresba, p. výmluva, p. vyjadřování, p. mechanismus [lat. primitivus první, prvotní]
princip – původ, základ, pravidlo, základní myšlenka, základní obecný zákon. Mravní p., to z p. odmítám, v p. souhlasím, p. akce a reakce [lat. principium počátek, původ, vznik]
priorita – prvenství, přednost, přednostní právo, časové předcházení. P. myšlenky, p. vynálezu, projednávání tohoto zákona má p., obhájit p. nápadu [lat. prior přednější, dřívější, bližší]
privátní – osobní, neveřejný, soukromý, neúřední, důvěrný. P. byt, p. mínění, p. záležitost [lat. privatus soukromý, vlastní, domácí]
prizma (2. p. prizmatu) – hranol rozkládající světlo. Hledět na problém p. veřejného mínění, hledět na něco p. své doby [řec. prisma trojhran, tříhranný sloup, to, co je odřezáno]
procedura – 1. řízení, způsob projednávání n. vyřizování, opatření nutná k provedení soudního n. úředního řízení, přenes. složité jednání 2. med. způsob a provádění léčebného zákroku. Zdlouhavá p., soudní p., lázeňská p., rehabilitační p. [lat. procedo, procedere kráčet vpřed, předstupovat]
proces – 1. průběh, sled, vývoj, dění 2. práv. soudní řízení ve sporné věci. P. vývoje lidstva, výrobní p., p. poznání, udělat s něčím krátký p., civilní p., vyhrát p. [→ procedura]
profil – 1. tech. podélný n. příčný řez útvarem n. tělesem, průřez 2. stav. obrys budovy n. její části 3. geol. průřez zemskou kůrou n. její částí 4. ob. znázornění lidské postavy, zvl. hlavy, pohledem ze strany, přenes. charakter člověka n. jeho činnosti. P. železniční trati, p. krajiny, p. křídla letadla, umělecký p., snímek z p., politický p. [ital. profilare nakreslit obrys]
profit – užitek, prospěch, zisk, výtěžek. Mít z něčeho p., kapitálový p., p. z podnikání [ital. proficio, proficere pořídit, mít úspěch]
profúzní – nadměrný, silný, nadbytečný, dalekosáhlý. P. pocení, p. průjem, p. krvácení [lat. profundo, profundere, profussum vylévat, prolévat, chrlit, řinout se]
profylaxe – opatření učiněná předem k zabránění vzniku něčeho; soubor opatření a metod systematické zdravotní péče směřujících k zabránění vzniku a šíření choroby, zvl. infekční, v širším okruhu obyvatel. P. zubního kazu, jodidová p., p. dětské obrny, hygienická p. [řec. pro- předp. s význ. před, místo; fylakos strážce]
program – 1. předem stanovený pořad osobní n. veřejné činnosti; pracovní plán, pořad veřejného umělec. vystoupení, teoret. a praktické zásady společenské organizace, polit. strany, směrnice pro zasedání organizace s pořadem jednání, předem stanovený plán rozhlas. a televizního vysílání 2. soustava instrukcí, podle nichž může počítač řešit příslušný úkol. Hudební p., p. schůze, sestavit denní p., koupit si divadelní p., vládní p., volební p., to není na p. [řec. programma vyhláška, denní pořad]
progresivní – pokrokový, rostoucí, vyvíjející se, postupný, pokračující. P. zdanění, p. náklady, p. forma, p. paralýza [lat. progredior, progredi, progressus sum postupovat, jít vpřed]
prohibice – zákaz, zamezení; omezení n. zákaz výroby, prodeje, dovozu a vývozu nějakého výrobku. V USA se p. týkala v letech 1920–1933 zejména alkoholu a alkoholických nápojů (námět filmu Někdo to rád horké) [lat. prohibeo, prohibere, prohibitum nepřipouštět, překážet, zakazovat]
Prokrustovo lože – přen. nepříjemné, trapné, svízelné postavení. Být jak na P. l., při jeho otázkách jsem se cítil jako na P. l. [podle řec. mytol. Prokrustes obr, který přepadal pocestné, vkládal je do svého lože, kratším nohy natahoval, delším je usekával]
prokurátor – 1. státní zástupce v trestním soudním řízení, který podává a zastupuje obžalobu před soudem 2. ve starém Římě nejvyšší finanční správce v provincii; ve středověkých Benátkách titul devíti nejvyšších úředníků. Okresní p., vojenský p., generální p. [lat. procurator správce, zástupce, zplnomocněnec]
prominent – přední osobnost společnosti, člověk ovlivňující v určitém směru své okolí (někdy hanl.). Filmový p., společenský p., umělecký p. [lat. promineo, prominere vyčnívat, strmět]
promiskuita – 1. promíšenost, nejednotnost 2. med. časté střídání sexuálních partnerů. Národnostní p., slohová p., pohlavní p. [lat. promiscuus smíšený, společný, všem přístupný]
proporce – poměr velikosti, správný měrový poměr, rovnováha; 1. tech. vzájemný poměr rozměrů plochy, hmoty n. prostoru 2. antrop. vzájemný poměr rozměrů trupu, hlavy a končetin; 3. výtv. vzájemný poměr rozměrů výt. díla. Opak: disproporce. Správné p. těla, přesné p. výkresu, udivovala svými p. [lat. proportio úměrnost, poměr]
propulze – 1. pohyb dopředu, tažná n. tlaková síla překonávající odpor prostředí n. zemské tíže, v letec. vyvíjení tahu nutného k překonání odporu při letu letadla 2. med. bezděčný chorobný překotný pohyb kupředu při některých nervových chorobách. Vrtulová p., proudová p., parkinsonská p. [lat. propello, propellere, propulsum pohybovat kupředu, popohánět, postrkovat]
prosektor – odborný lékař (patolog) provádějící pitvy n. při nich asistuje; vedoucí lékař pitevního oddělení nemocnice (prosektury). P. zkoumá tvarové projevy nemoci na organismu, což je někdy důležité pro stanovení příčiny smrti [lat. proseco, prosecare uříznout, odříznout]
proskribovat – vyloučit ze společnosti, prohlásit někoho štvancem, nežádoucí osobou, veřejně zavrhnout. P. politické odpůrce, p. ze společnosti [lat. proscribo, proscribere vypsat, prohlásit, uveřejnit, vyhlásit za psance; pro na, u, před; scribo, scribere psát, původně ve starém Římě se jména psanců veřejně vypisovala]
prospekt – 1. reklamní leták, návod k použití, ceník zboží 2. vyhlídka, celkový pohled na prostranství, budovu 3. jevištní pozadí 4. průčelí varhan 5. v ruském prostředí rovná široká městská ulice, bulvár. P. se seznamem zboží, p. na zahraniční zájezd, zadní p. scény, Něvský p. [lat. prospectus vyhlídka, rozhled od pro na, u, před; specto, spectare dívat se, prohlížet]
protekcionalismus, protekcionismus – ochrana domácího trhu před dovozem a konkurencí zahraničního zboží vysokými cly a dalšími obchodně politickými opatřeními; ochranářství. Vznikl v Anglii v 17. stol. [lat. protego, protegere, protectum přikrývat, chránit]
protektor – 1. ochránce, podporovatel, příznivec, přímluvce 2. hlava protektorátu 3. navulkanizovaný nový pryžový povlak na opotřebené pneumatice. Mít vlivného p., lord p. (ve Velké Británii), říšský p. (za okupace v Čechách a na Moravě) [→ protekcionalismus]
protokol – 1. zápis o úředním n. soudním jednání 2. pravidla vzájemného služebního a společenského chování při styku diplomatů i ve vztahu k orgánům hostitelské země; oddělení zabývající se těmito záležitostmi 3. zápis vědeckých a výzkumných n. výrobních pozorování n. měření. Soudní p., p. ze zasedání vlády, diplomatický p., diktovat do p., výpůjční p., p. o zkoušce stroje [řec. protokollon list přilepený k papyrovému svitku uvádějící údaje o jeho původu od protos první a kolla klíh]
prototyp – 1. vzor, příklad, předobraz 2. fyz. základní hodnota jednotky v soustavě měr a vah 3. tech. první zkušební výrobek nového předmětu určeného k sériové výrobě k ověření jeho vlastností, funkce, konstrukce atd. P. svůdníka, p. zrádce, p. metru, p. kilogramu, p. nové škodovky [řec. protos první; typos úder, podoba, figura, vzor; uměle vytvořený novotvar]
provinciální – venkovský, maloměstský, omezený. P. divadlo, p. město, p. myšlenkový obzor [lat. provincialis náležející k provincii, týkající se provincie]
provincie – 1. hist. země připojená k římské říši a spravovaná místodržitelem 2. větší správní území v některých zemích (Itálie, Belgie, Kanada) 3. venkov jako celek proti hlavnímu městu 4. správní obvod některých katolických mnišských řádů. Římská p. Egypt, kanadská p. Quebec [lat. provincia obor, působiště, provincie]
provize – peněžní odměna za zprostředkování obchodu, služby n. práce stanovená obvykle v procentech z ceny; dříve starobní n. invalidní důchod vyplácený horníkům z tzv. bratrské pokladny při trvalé neschopnosti práce. P. za prodej domu, makléřská p. [lat. provideo, providere, provisum vidět (daleko) dopředu, obstarávat, chystat]
provizorium – prozatímní, dočasné opatření; prozatímní stav; dočasná úprava a nařízení. Tohle bydlení je jen p., vládní p., opatření je jen p. [→ provize]
provokace – 1. výzva, podněcování, povzbuzování k činnosti, jejíž důsledky mohou být škodlivé; vyzývavé chování; pobuřující čin 2. med. postup, při němž se podáním určité látky vyvolá reakce, která může informovat o přítomnosti choroby, na niž má lékař podezření. Neonacistická p., p. skandálu, drzá p., p. porodu [lat. provoco, provocare vyvolávat od pro před a vox hlas]
psychiatrie – lékařský obor, který se zabývá studiem, výzkumem, diagnózou, prevencí a léčbou duševních poruch, jako jsou neurózy, psychózy, psychopatie (poruchy osobnosti), alkoholismus, toxikomanie aj. [řec. psyche duše; iatros lékař]
psychoanalýza – metoda vyšetření a léčby psychických poruch a škola na této metodě založená. Vychází z teorie podvědomě potlačovaných konfliktů (zejm. sexuálních) a jejich vlivu na duševní stav a chování. Zdůrazňuje význam podvědomí pro osobnost člověka. Zakladatelem byl Sigmund Freud (1856–1939) [řec. psyche duše; ana- předp. s význ. nahoru, zpět, opět; lyo, lyein rozpouštět]
psychologie – věda studující chování lidí, jejich prožívání, myšlení, city. Zabývá se příčinami lidského chování, osobností člověka, jeho schopnostmi a jejich testováním, temperamentem, vůlí, emocemi apod. [řec. psyche duše; logos nauka]
psychosomatický – vztahující se současně k duši a tělu, popisující jejich vzájemné ovlivňování, zejm. vznik nemoci v důsledku vlivu psychiky. Nápadný je tento vztah např. u průduškového astmatu (např. astmatické záchvaty vyprovokované duševní zátěží), žaludečního vředu, ekzémů, zánětlivých chorob střev aj. Často se hovoří o psychosomatických onemocněních. V léčbě se proto uplatňuje i psychoterapie v nejširším slova smyslu [řec. psyche duše; soma tělo]
psychoterapie – léčba psychologickými prostředky (hypnózou, autogenním tréninkem, muzikoterapií, arteterapií, skupinovou léčbou apod.). Umožňuje nemocnému, aby si hlouběji uvědomil podstatu svého onemocnění a problému a aby se naučil mu sám svými silami čelit [řec. psyche duše; therapeuo, therapeuein léčit, uctívat, obsluhovat]
publicita – zveřejnění, uvedení ve známost veřejnosti; rozšíření zprávy n. vědomosti v nejširších vrstvách obyvatelstva; veřejný ohlas. Zajistit p., postarat se o p., televize je nástrojem p., má p. v novinách [lat. publico, publicare uveřejnit, postoupit obecnému užívání]
pyromanie – chorobně silné puzení ke žhářství. Má charakter psychické poruchy charakterizované neschopností odolat určitému podnětu, není motivována ani snahou o materiální prospěch či pomstou. Skutečná pyromanie je vzácná, její rysy jsou patrny již v dětství [řec. pyros oheň; mania zuřivost]
Pyrrhovo vítězství – úspěch, který byl příliš draze zaplacen [podle epirského krále Pyrrha (1.p. Pyrrhos), asi 319–272 př. Kr. Pomáhal Tarentu v boji proti Římu. Roku 279 zvítězil u Auscula bojem, při němž však ztratil většinu vojska]
pythický – záhadný, tajemný, nejasný, dvojsmyslný. P. věštba, p. mlčení, p. odpověď [podle bájeslovné Pýthie, kněžky v chrámě boha Apollona ve starověkých Delfách, jejíž věštby byly vždy dvojznačné]
