Malý slovník cizích slov / R
Copyright © Maxdorf 2011
racionalismus – filozofický směr, který považuje rozum za hlavní zdroj poznání; názor o poznatelnosti všeho bytí, o neomezených schopnostech lidského rozumu, který může nezávisle na zkušenosti dojít k pravdě. Vítězství r. nad vírou [lat. racionalis rozumový, rozumný, účelný, početní]
racionální – 1. rozumový, rozumem chápaný a odůvodněný, vycházející z rozumové úvahy 2. mat. r. číslo; celé číslo n. číslo, které se dá vyjádřit zlomkem s celými čísly v čitateli i jmenovateli 3. srozumitelný, účelný, úsporný, hospodárný. R. přístup k životu, r. řešení, r. výživa, r. vzorec (v chemii), r. výroba [→ racionalismus]
radikalismus – důsledný, nekompromisní způsob myšlení a jednání; politický směr vystupující velmi rozhodně, nekompromisně, často volí nevybíravé prostředky k dosažení cíle. Politický r., odklon od levičáckého r., mírnit něčí r. [lat. radix, radicis kořen, původ, základ]
rachitida – křivice; onemocnění způsobené nedostatkem vitaminu D v dětství . Tento vitamin je důležitý pro vstřebávání vápníku ze střeva a jeho ukládání do kostí. Nemoc způsobuje těžké nevratné deformity kostry. Prevencí je dostatek vitaminu D a vápníku [řec. rhachitis nosos nemoc páteře; rhachis páteř]
rampa – 1. navýšená nakloněná n. vodorovná plošina určená obvykle pro nakládání a vykládání zboží, příjezd vozidel n. pro příchod osob 2. přední část jeviště před oponou. R. Národního muzea, nájezdová r., odpalovací r., uklánět se na r. [franc. rampe zábradlí, svah, rampa]
ratifikace – potvrzení, schválení, vyslovení konečného souhlasu s mezinárodní dohodou příslušným ústavním orgánem (parlamentem, prezidentem). R. mírové dohody, r. Lisabonské smlouvy [lat. ratus určitý, pevný, jistý; facio, facere dělat, činit]
reakce – 1. zpětné, opačné působení na nějaký podnět, děj, akci, zpětný tlak, protitlak 2. fyz. síla opačného smyslu a stejné velikosti jako síla, která ji vyvolala; 3 chem. pochod, při němž se výchozí látky mění v látky konečné; přitom dochází k zániku vazeb mezi některými atomy a ke vzniku vazeb nových 4. med. odpověď organismu jako celku n. jeho jednotlivých částí na určitý podnět 5. odpor proti něčemu, odpor proti zavádění něčeho nového, proti pokroku, zpátečnictví. R. na kritiku, živá r. posluchačů, r. veřejnosti na událost, negativní r., Newtonův princip akce a r., exotermická r., jaderná r., r. na očkování, r. těla na nákazu, r. oka na světlo [lat. re- předpona s význ. opět, znovu; ago, agere, actum vést, pohánět, uvádět v pohyb]
reaktivace – obnovení, znovuoživení, uvedení do aktivního stavu; opětné povolání do činné služby; nové vzplanutí choroby; znovuoživení součástí přístrojů, jejichž činnost poklesla opotřebením, ale jsou stále funkční. R. důstojníka v důchodu, r. podniku, r. počítače [lat. re- předp. s význ. opět, znovu; activus činný]
reaktivita – schopnost reagovat; schopnost látky účastnit se chemické reakce; v jaderné fyzice vzdálenost režimu reaktoru od kritického režimu, je-li nulová, musí se doplnit n. vyměnit palivo. Velká r. sodíku, r. imunitního systému [lat. re- předp. s význ. opět, znovu; ago, agere činit, hnát]
realismus – smysl pro skutečnost, věcnost; způsob myšlení opírající se o poznání skutečnosti; vycházející ze zkušenosti; 1. uměl. umělecká metoda zobrazování objektivní skutečnosti světa, přírody, společnosti; 2. filozof. názor, podle něhož i abstraktní myšlenky mají reálnou existenci, vnější svět existuje nezávisle na poznávajícím subjektu. Životní r., r. v řešení problémů, tvůrčí r., kritický r. [pozdně lat. realis skutečný, věcný od res věc, skutek]
realita – 1. skutečnost, objektivně existující jev 2. nemovitost, pozemek n. stavba trvalého charakteru. Hranice r., umělecká r., majitel r. [→ realismus]
realizace – 1. uskutečnění, vykonání 2. zpeněžení, přeměna v peníze, prodej. R. myšlenek, r. plánu, r. návrhu, jevištní r., r. akcií [→ realismus]
recenze – posudek o uměleckém n. vědeckém díle; kritika n. ocenění; nakladatelské posouzení rukopisu knihy před její konečnou autorskou úpravou. R. díla v novinách, psát r., redakční r., nakladatelská r. [lat. recenseo, recensere přehlížet, konat přehlídku, uvažovat]
recepce – příjem, převzetí, přijetí 1. slavnostní přijetí hostů veřejně významnou osobou, obvykle při příležitosti významného dne, při návštěvě významného státníka spojená většinou s pohoštěním apod. 2. převzetí právní soustavy jedné země druhou zemí 3. přijímací přepážka v hotelu, podniku n. úřadu. R. u prezidenta, r. na oslavu 28. října, slavnostní r., zapsat se v r. hotelu, odevzdat klíče v r. [lat. recipio, recipere, receptum přijmout, připouštět, přijmout pod střechu]
recese – 1. dočasný pokles hospodářského vývoje v době ekonomické krize menšího rozsahu 2. výstřednost v chování, oblékání, výstřední, obvykle primitivní, nejapný žert. Ekonomická r., třída očekávala r., byla to jen r. [lat. recedo, recedere ustoupit, couvat]
recipient – příjemce 1. chem. vakuová nádoba k uchování plynů a provádění vykuových procesů 2. vodohosp. vodní tok n. nádrž, které v určitém povodí působí jako přirozený odvodňovací prvek. R. může být řeka, potok, rybník, přehradní nádrž, jezero atd. R. sirovodíku, r. odpadních vod [lat. recipio, recipere vzít zpět, stáhnout zpět]
reciprocita – vzájemnost, vzájemný vztah, vzájemné zvýhodnění; v mezinárodním právu poskytování stejných n. obdobných výhod mezi dvěma státy n. jejich příslušníky; v matemat. převrácenost, převratnost hodnoty čísla. R. bezvízového styku, r. celních úlev [lat. reciprocus touž cestou se vracejí od reciproco, reciprocare sem tam se pohybovat]
redakce – 1. kolektiv tvůrčích pracovníků při vydavatelství novin a časopisů, rozhlasu, televize a nakladatelství 2. novinářská činnost spojená s vydáváním periodických publikací 3. úprava a konečná kontrola textu publikace před vytištěním. R. článku, odborná r., jazyková r., kniha prošla pečlivou r. [lat. redigo, redigere zpět unést, uvést v nějaký stav]
redukce – snížení, omezení, zmenšení, přeměna 1. chem. slučování látky s vodíkem, odnětí kyslíku z molekuly sloučeniny, opačný pochod k oxidaci 2. fyz. převedení změřené veličiny na hodnotu, jakou by měla za tzv. normálních podmínek. R. vyučovacích hodin, r. plánu, r. zaměstnanců, r. rozsahu článku, r. oxidu uhličitého, r. tlaku a teploty [lat. reduco, reducere táhnout zpět, uvést zpět]
redundance – nadbytečnost, nehospodárnost, větší množství údajů n. dat, než je nutné pro danou operaci. Např. větší množství dat, než je nezbytné pro přenos informace vzhledem ke ztrátám v informačním kanálu, nadbytečnost kódování informace [lat. redundo, redundare přetékat, mít nadbytek, překypovat]
reference – ústní n. písemné doporučení, dobrozdání, posudek, informace, zpráva. Podat r., dostat r. o uchazeči o zaměstnání, dostat r. o platební schopnosti podniku, máme o vás příznivé r. [lat. refero, referre nést zpět, představit, přinést]
referendum – lidové hlasování; v některých zemích předepsaný, v jiných možný způsob rozhodování o některých zásadních politických otázkách. Může být celostátní n. místní, obecní apod. Uspořádat r., místní r., schválit r. zákon [→ reference]
referent – zpravodaj; řečník na shromáždění; úředník s příslušnou mírou samostatnosti v rozhodování a odpovědností; znalec podávající dobrozdání. Slovo má hlavní r., diskutovat s r., hudební r., divadelní r., kulturní r., r. sociálního odboru, finanční r. [→ reference]
reflektovat – zpětně odrážet; ucházet se o něco, usilovat, činit si nárok, stát o něco; lesknout se, třpytit se. R. na místo, (ne)r. na něčí pomoc, hladina jezera r. modř oblohy [lat. reflecto, reflectare ohýbat zpět, otáčet, obracet]
reflex – zpětný odraz, odlesk, zrcadlení 1. med. reakce organismu n. jeho části na vnější podráždění smyslového ústrojí 2. fyziol. získaná schopnost organismu vyšších živočichů a člověka reagovat na biologicky neutrální podráždění (podmíněný r.); 3. bezděčná reakce na nějaký popud. Světelný r., obranný r., uhnout ráně jen r., patelární r., polykací r., sací r. [→ reflektovat]
reflexe – přemýšlení, hloubání, rozjímání, sebepozorování; totální r. – v optice úplný odraz světelného paprsku na hranici opticky řidšího prostředí. Hluboká filozofická r., r. nad životem [→ reflektovat]
reforma – obnova, úprava, změna, náprava nějakého stavu n. zařízení směřující k jeho zlepšení. R. školství, hospodářská r., r. kalendáře, peněžní r., měnová r., připravovat r. [lat. reformo, reformare přetvořit z re- předp. s význ. znovu, opět a formo, formare utvářet, vytvářet]
reformace – 1. obnovení, znovuzřízení, přetvoření, zlepšení 2. hist. středověké náboženské hnutí (od začátku 16. stol.) ve stř. a záp. Evropě podporované venkovskou a městskou chudinou usilující o nápravu katolické církve a omezení její moci navazující na husitství a další podobná hnutí. Hlavními představiteli byli Luther v Německu a Kalvín ve Francii a Švýcarsku [→ reforma]
refrakce – 1. opt. lom světelných paprsků při přechodu z jednoho průhledného prostředí do jiného, které má jinou hustoru 2. astr. zakřivení světelného paprsku při průchodu atmosférou v důsledku rostoucí hustoty vzduchu směrem k zemi 3. akust. změna směru zvukových vln při změně prostředí jejich šíření. Astronomická r., r. na oční čočce, r. na rohovce [lat. refringo, refringere vylomit, zlomit z re- předp. s význ. znovu, opět a frango, frangere lámat, polámat]
refundace – náhrada, vrácení zaplacené částky n. úhrada nákladů, které zaplatil někdo jiný než povinný subjekt. Např. r. mzdy pracovníka jednoho podniku, který po přechodnou dobu bude pracovat pro jiný podnik (byl tam „půjčen“) [lat. refundo, refundere lít zpět, proudit zpět]
regenerace – obnovení, znovuvytvoření, doplnění, znovuzrození, znovuoživení 1. biol. nahrazení ztracených n. odumřelých částí organismu novými 2. tech. technologický proces, při němž se obnovují vlastnosti použitých materiálů. R. kůže, r. sliznice, hospodářská r., r. krajiny, r. oleje, r. filtru [lat. re- předp. s význ. znovu, zpět; genus, generis rod]
regionální – krajový, oblastní, týkající se určitého místa. R. systém – uspořádání veřejných záležitostí na územním základě jednotlivých krajů a oblastí, místně územní systém. R. volby, r. vysílač, r. časopis, r. dohoda, r. uzliny [lat. regio, regionis hranice, krajiny, kraj]
registr – 1. abecedně uspořádaný seznam; soupis; rejstřík jmenný n. věcný na konci knihy; u slovníků n. vědeckých knih postranní zářez s abecedním označením jednotlivých částí knihy 2. sděl. tech. telekomunikační zařízení, které automaticky uskutečňuje spojení 3. hud. rejstřík varhan 4. kyb. počítačová paměť k přechodnému uložení informace. R. svazků Stb, r. motorových vozidel, r. obyvatelstva [lat. regero, regerere, regestum nést zpět, vrátit, zanášet]
registrace – zaznamenání, povšimnutí 1. zápis, záznam do úředního seznamu 2. zápis námořní lodi n. letadla do mezinárodního rejstříku. R. voličů, r. kandidátů do voleb, r. hráčů, r. zemětřesení [→ registr]
regres – postih, právo postihu; nárok na náhradu, která přísluší tomu, kdo za dlužníka splnil určitý závazek, proti dlužníkovi, který tím byl zproštěn (původního) závazku vůči věřiteli. Např. zaplatí-li pojišťovna škodu na majetku nějaké osoby, uplatní r. vůči tomu, kdo škodu způsobil [lat. regredior, regredi, regressus sum kráčet, zpět, vrátit se]
regrese – ústup, útlum, zpětný pochod 1. ústup onemocnění, např. nádoru 2. návrat na nižší, méně zralý stupeň vývoje. Užívá se často v psychiatrii k označení chování, které má znaky chování v nižším věku [→ regres]
regulace – 1. úprava, řízení, znovuzavedení normálního stavu, uvědomělý zásah do živelného průběhu n. vývoje 2. vodohosp. úprava vodního toku, jeho břehů a nejbližšího okolí k umožnění n. zlepšení splavnosti, snížení možnosti záplav apod. 3. stav. celková úprava výstavby n. přestavby městského sídliště podle ekonomických, technických a společenských hledisek. R. výroby, r. dopravy, r. spotřeby, r. průjezdu městem, r. řeky [lat. regula pravidlo od rego, regere řídit, vést, spravovat]
rehabilitace – 1. navrácení cti, dobré pověsti, práv, společenského postavení apod., ospravedlnění 2. med. obnovení původního stavu, pohyblivosti, výkonnosti, pracovní schopnosti. R. nevinně odsouzených, politická r., r. díla zneuznaného umělce, r. chůze, r. pohybových schopností [lat. re- předp. s význ. opět, znovu; habilitas schopnost]
rekognoskace – prozkoumání, obhlídka, průzkum, ohledání. R. terénu před vojenským útokem, r. krajiny, r. situace [lat. recognosco, recognoscere přehlížet, prohlížet, zkoumat]
rekonstrukce – obnovení n. napodobení dřívějšího stavu; výsledek této činnosti; přestavba, přepracování, nová výstavba poškozených objektů; rozšíření provozních možností továrny zavedením nových strojů a lepším uspořádáním dosavadního zařízení. R. zámku, r. děje, r. mostu, r. dopravní nehody, r. průmyslového podniku [lat. re- předp. s význ. opět, znovu; construo, construere sestavit, vystavět, sestrojit]
rekultivace – znovuuvedení pozemku porušeného přirozeným způsobem n. lidskou činností do původního stavu, popř. do stavu schopného obdělávání. R. poddolované půdy, r. zaplaveného pole, r. lesa po požáru n. polomu [lat. re- předp. s význ. znovu, opět; colo, colere, cultum vzdělávat, pěstovat]
rekvizita – náležitost, příslušenství, výzbroj, nářadí; div. součást scénického vybavení potřebného ke hře. Divadelní r., filmová r., sportovní r., nepostradatelná r. [lat. requiro, requirere hledat, pátrat, požadovat, přát si]
relaps – nový, obnovený záchvat, nové propuknutí příznaků nemoci, která byla v klidovém období, tzv. remisi. U některých nádorových chorob se léčbou dosáhne remise a nemocný je zcela bez příznaků. Ty se však mohou opět objevit jako tzv. r. a event. ustoupí opět až po další léčbě. Podobně r. nedostatečně vyléčené infekce [lat. re- předp. s význ. opět, zase; labor, lapsus sum sunout se, padat, klesat]
relativita – poměrnost, vztažnost, podmíněnost, podmíněná platnost. R. hodnot, r. barev, r. pojmů, princip r., Einsteinova teorie r. [lat. relatio podání zprávy od refero, referre, relatum vztahovat, odvozovat, srovnávat]
relativní – poměrný, podmíněný, vyplývající ze srovnání s něčím, platící, hodnocený vzhledem k něčemu. R. pojem, r. zvýšení cen, r. výška, r. platnost, r. výška tónu [→ relativita]
relevantní – mající rozhodující význam, závažný, významný, důležitý, rozhodující. Opak: irelevantní. R. problém, r. literatura, r. informace, r. účinnost [lat. relevo, relevare opět zdvihnout, ulehčit]
relikt – zbytek, pozůstatek; biol. pozůstatek organismů vyskytujících se původně v jiných přírodních podmínkách. R. dávných dob, r. jazyka staroslověnského, prvohorní r., glaciální r., pravěký r. [lat. relinquo, relinquere, relictum zanechat, zůstavit]
reminiscence – vzpomínka, ohlas, úvaha čerpaná ze vzpomínky. R. z mládí, historická r., r. na staré poměry [lat. reminiscor, reminisci v paměti si obnovit, rozpomenout se]
renesance – obroda, obrození, znovuzrození. V umění významný směr, který začal v 15. stol. v Itálii a postupně se rozšířil do západní a střední Evropy. Usiloval o myšlenkovou i formální obrodu antiky. Je charakterizován rozkvětem věd, umění, literatury i řemeslné výroby. Zámek ve stylu r., italská r., malíři rané r. [franc. renaissance obrození, nový rozkvět]
renta – výnos, výtěžek, příjem; pravidelný příjem z uloženého kapitálu, nemovitého majetku, cenných papírů apod., který není spojen s podnikatelskou činností; důchod z pojištění (v dřívější době). Měsíční r., doživotní r., žít z r. [franc. rente důchod, renta z lat. reddo, reddere vrátit, dát zpět]
repatriace – návrat do vlasti, přijetí do původního státního celku, znovunabytí původní státní příslušnosti; navrácení válečných a občanských zajatců do vlasti; reemigrace. R. zavlečených dětí, r. z koncentračního tábora, r. zajatců, r. uměleckých památek [lat. re- předp. s význ. zpět, znovu; patria vlast]
represálie – násilné akty vojenského charakteru proti nepřátelskému obyvatelstvu jako odveta za jeho skutečnou n. domnělou nepřátelskou činnost; odvetná opatření. Krvavé r. okupantů po atentátu na Heydricha, policejní r., r. proti rodinám partyzánů, hrozit r. [z lat. reprehendo, reprehendere, reprehensum stažením na reprendo, reprendere, represum kárat, vytýkat, zadržet]
represe – 1. potlačování, útlak, činnost namířená proti někomu, užívání moci jako prostředku k potlačování; odveta 2. med. potlačení aktivity genu, v psychoanalýze potlačení prožitku, přání či myšlenky do podvědomí. Být předmětem r., obava z r., policejní r. [lat. reprimo, reprimere, repressum zatlačit, zadržet, zamezit]
reprezentace – 1. zastupování, zastoupení (spol. organizace, státu) 2. obch. zastupitelství, zastoupení zahraničních podniků 3. okázalé, důstojné vystupování na veřejnosti 4. sport. hra n. závodění za stát, účast v národním týmu. Politická r. státu, byla přítomna r. města, potrpět si na r., mít prostředky na r., trenér povolal závodníka do r., zřídit v zahraničí r. podniku, sestra převzala r. jeho domu [lat. repraesento, repraesentare postavit před oči, zpřítomnit]
reprodukce – napodobení, zobrazení něčeho (obvykle mechanické); to, co tímto způsobem vzniklo 1. tisk. napodobení originálu různými tiskařskými technikami, rozmnožování 2. fot. vytvoření pozitivní kopie z negativního fotomateriálu 3. tech. vydávání zvuku zachyceného různými mechanickými a elektrickými metodami na gramofonové desce, magnetofon. pásku, DVD apod. 4. hud. provedení hudebního uměleckého díla 5. opakování čteného n. slyšeného textu 6. ekon. obnovování, opakování výrobního procesu 7. biol. rozmnožování. R. obrazu, r. lidových písní, vyzdobit pokoj dobrými r. (obrazů), r. hovoru, r. výroby, r. obyvatelstva [lat. re- předp. s význ. znovu, opět; produco, producere předvádět, vydat, rodit]
resorbovat – vstřebávat, pohlcovat, vsakovat. R. vodu, r. plyn, r. natrávenou potravu [lat. re- přdp. s význ. znovu, opět; sorbeo, sorbere pohltit, polknout, vstřebat]
resorpce – pohlcování, vstřebávání. R. horniny vyvřelinou, r. cukrů, r. živin z trávicího ústrojí [→ resorbovat]
respekt – ohled, úcta, vážnost; ostych, bázeň, nadměrná úcta. Získat r., budit r., mít k někomu r., jednat s někým s r., r. k názoru jiných lidí [lat. re- předp. s význ. znovu, opět; specto, spectare prohlížet, mít zřetel]
respektive – vlastně; lépe řečeno; popřípadě; n.; n. spíš. Mám málo peněz, r. nemám už žádné, není moc chytrý, r. je úplně hloupý, odsouzený, r. jeho advokát, se odvolal proti rozsudku [→ respekt]
restaurace – 1. obnovení, znovuzřízení stavby, uměleckého díla apod. 2. znovuzřízení odstraněného stát. zřízení, znovunastolení svrženého panovnického rodu 3. hostinec, podnik pro veřejné stravování. R. poškozeného obrazu, r. zpustlého zámku, r. historického nábytku, r. císařství, r. Bourbonů po napoleonských válkách, zahradní r., nádražní r., obědvat v r. [lat. restauro, restaurare obnovit, opět vystavět]
restrikce – omezení, snížení, zmenšení počtu; výhrada. R. úředníků, r. zaměstnanců podniku [lat. restringo, restringere, restrictum utáhnout (dozadu), svázat, spoutat, tísnit]
resumé (vysl. rezimé) – souhrn, shrnutí, přehled, stručný obsah. R. článku, r. přednášky, udělat r. knihy [lat. resumo, resumere opět, vzít, znovu se chopit]
rešerše – hledání, pátrání; zpráva o výsledcích pátrání. Literární r. k diplomové práci, r. článků pojednávajících o daném problému, r. detektivní kanceláře [franc. recherche hledání, pátrání, bádání, vyšetřování]
retardace – zpomalování, zpožďování, zvolňování. R. vývoje, r. děje, mentální r., r. myšlení [lat. retardo, retardare zdržovat, zmeškat]
retence – zadržení 1. med. zástava n. porucha vylučování tekutin z těla; zástava n. zpomalení přirozeného procesu 2. práv. dočasné zadržení dlužné částky. R. moči, r. vody v těle, r. hnisu, r. mléka, r. varlete, r. zubu v čelisti [lat. retineo, retinere podržet, udržet, zadržet]
revize – opětovná prohlídka, přezkoušení, přezkoumání, zjišťování stavu 1. práv. opravný prostředek proti soudnímu rozhodnutí 2. tisk. poslední korektura vysázeného rukopisu před tiskem. R. účtů, r. dokladů, r. jízdenek, r. trestního řízení, r. hranic, r. trestu, jazyková r. [lat. reviso, revisere někam se znovu podívat, opět navštívit]
rezervace – 1. území n. objekty chráněné před umělým zásahem člověka (k uchování vzácných přírodních druhů n. historických památek) 2. území vyhrazené původnímu domorodému obyvatelstvu 3. rezervování. Městská památková r., přírodní r., indiánská r., r. vstupenek [lat. reservo, reservare nechat si, uchovat]
rezervoár – zásobník, nádrž 1. nádrž na kapaliny n. plyny 2. biol. ohnisko nákazy. R. na vodu, r. na zemní plyn, r. klíšťového zánětu mozku [franc. réservoir nádržka, vodojem; z lat. reservo, reservare uchovat]
rezidence – bydliště, obydlí 1. sídlo hlavy státu n. jiného vedoucího státního n. veřejného činitele, sídlo a byt vyslance cizího státu 2. přenes. přepychové obydlí. Královská r., císařská r., r. prezidenta republiky, r. předsedy vlády, r. filmové hvězdy [lat. resido, residere usadit se, posadit se]
rezignace – odevzdanost, vzdání se, zřeknutí se; trpný postoj k životu. R. vlády, r. na funkci, r. na místo ředitele, přijmout r., r. na život, upadnout v r., propadnout r. [lat. resigno, resignare odpečetit, otevřít, vracet]
rezistence – aktivní odpor, odolnost vůči vnějším vlivům, nepoddajnost, výdrž. R. vůči bakteriím, fyzická r., mravní r., pasivní r., (omezení práce na míru nezbytně nutnou), r. tkáně (nepoddajnost), r. získaná očkováním, r. na antibiotika [lat. resisto, resistere zastavit se, postavit se na odpor, odporovat]
režie – řízení, vedení, pořádání 1. náklady podniku, domácnosti 2. umělecké vedení a vytváření divadelního, filmového, rozhlasového n. televizního představení. R. podniku, r. domácnosti je sotva pokryta příjmy všech členů, mít podnik ve vlastní r., hudební r., r. rozhlasové hry [franc. régie správa (st. statků a důchodů), vybírání daní z lat. rego, regere vládnout, řídit, vést]
režim – 1. vládní soustava, společenská soustava, státní správa 2. způsob života, životospráva 3. uspořádání práce, rozvrh dne 4. soubor opatření nutných pro nějaký účel; řízení, vedení obecně. Demokratický r., odpůrce r., denní r., lázeňský r., vězeňský r., tepelný r. parního stroje, r. podzemních vod [lat. regimen řízení, vedení, vláda]
rigidní – tuhý, ztuhlý, nehybný. R. svalstvo, r. způsob myšlení [lat. rigor ztuhlost]
rigorózní – přísný, pevný, strnulý, neúprosný, zásadový. R. stanovisko, r. smýšlení, r. člověk, r. postoj [→ rigidní]
romantický – náležející k romantismu, přenes. dobrodružný, vzdálený skutečnosti, nevšední, citový, záhadný, napínavý, neobvyklý. R. literatura, r. krajina, r. film, r. povaha, r. dovolená [franc. romantique romantický]
romantismus – umělecký a literární směr z konce 18. a první poloviny 19. stol. zdůrazňující proti osvícenskému racionalismu význam citovosti, fantazie, individua, ideálů, tvůrčí svobody jednotlivce. Postavy literárních romantických děl se bouří proti společenským konvencím, nechtějí se podřídit zákonům, a proto se stávají vyděděnci, zbojníky, žebráky, tuláky [→ romantický]
rotarián – člen Rotary Clubu, součásti mezinárodního sdružení (Rotary International) vedoucích osobností spojených myšlenkou služby a vzájemného prospěchu. První klub vznikl v roce 1905 v Chicagu, organizace se rozšířila zejm. v USA a Velké Británii [podle názvu klubu Rotary]
rudimentární – 1. primitivní, základní, elementární 2. zakrnělý, nedostatečně vyvinutý; u člověka orgán zakrnělý v průběhu vývoje, který ztratil svou funkci, např. svaly ucha, kostrč, slepé střevo. R. znalost cizího jazyka, r. stupeň vývoje, r. stadium [lat. rudimentum počátek; rudis syrový, nezpracovaný]
rutina – 1. řemeslná dovednost, šikovnost, řemeslnická, obchodnická zkušenost, pohotovost získaná dlouhodobým cvikem, umělecká dovednost opírající se o dlouhodobou zkušenost 2. pejor. bezduchá, mechanická činnost. Profesionální r. operatéra, získat r., společenská r., řemeslná r. potlačila umění, malířská r. [ franc. routine zběhlost, cvikem získaná dovednost, šablona]
rytmus – pravidelné střídaní fází nějakého děje a způsob tohoto střídání; v hudbě střídání přízvučných dob, v poezii střídání přízvučných a nepřízvučných slabik (přízvučný r.) n. krátkých a dlouhých slabik (časoměrný r., např. J. Kollár Slávy dcera), v lingvistice pravidelné uspořádání slovních přízvuků, dlouhých slabik atd. R. skladby, r. veršů, r. života, r. polky, r. jedoucího vlaku, bubnovat do r., srdeční r., biologický r. [ řec. rhythmos rozměr, takt, básnická stopa od rheo, rhein téci]
