Malý slovník cizích slov / T

 

Copyright © Maxdorf 2011

takt – 1. hud. základní časový a rytmický útvar skladby vyznačující i opticky pravidelnost ve střídání přízvučných a nepřízvučných dob, časová míra hudební melodie 2. tech. pracovní chod, rytmus stroje, motoru 3. rytmus 4. vybrané ohleduplné společenské chování, ohleduplnost, pozornost, citlivost. Skladba měla tříčtvrteční t., mnoho t., ale málo opravdové hudby, zpívat si do t., kapelník udával t.; jednat s t., odmítnout pozvání s t., nedostatek t. [lat. tactus dotek, hmat]

taktika – 1. chytré, plánovité chování; správné, potřebám a daným možnostem odpovídající chování 2. voj. nauka a praxe vedení vojenských operací při plnění bojových úkolů omezenějšího rozsahu 3. polit. umění řídit politickou činnost k dosažení určených cílů a způsob této činnosti. T. vedení útoku, obranná t., zvolit dobrou t., t. vedení sportovního zápasu, vyčkávací t., chyba v t. [řec. tasso, tassein řadit, srovnávat]

tantiéma – 1. část čistého zisku akciové společnosti vyplácená členům představenstva, správní rady apod. 2. odměna umělci za dílo n. vystupování formou účasti na zisku. Pobírat t. [franc. tantième podíl ze zisku]

tarif – systematicky uspořádaný sazebník a předpisy pro jeho používání. Týká se např. mezd, poplatků za určité služby, práce, cen za veřejnou dopravu osob a zboží. Poštovní t., mzdový t., celní t., železniční t., t. za používání nočního proudu [ital. tariffa poplatek, sazba, ceník z arab. ta’rifa ohlášení, oznámení]

taxonomie – klasifikace organismů, tj. řazení do skupin (taxonů) podle příbuznosti. Tyto skupiny tvoří hierarchický systém (podle nadřazenosti). Příkladem může být taxonomické zařazení člověka: kmen – strunatci (Chordata), podkmen – obratlovci (Vertebrata), třída – savci (Mammalia), řád – primáti (Primates), čeleď – hominidi (Hominidae), rod – člověk (Homo), druh – člověk rozumný (Homo sapiens) [řec. taxis postavení, uspořádání; nomos zákon]

technika – soubor lidských činností, pracovních způsobů a výrobních prostředků určených k udržování a zdokonalování hmotných podmínek existence lidské společnosti při stále účelnějším a dokonalejším využívání přírodních sil a přírodního bohatství; souhrn pracovních prostředků ve všech oblastech výroby, dopravy, spojů a služeb; praktická zručnost, dovednost; pracovní metoda, výrobní postup, způsob umělecké činnosti, umělecká metoda. Zázrak moderní t., sdělovací t., dnešní stav t., měřící t., vymoženosti t., t. práce, pořídit do podniku novou t., lisovací t., hlasová t., malířská t., reprodukční t., t. fotbalisty [řec. technikos znalý umění od techne řemeslo, umění]

technologie – nauka o zpracování suroviny n. polotovaru na konečný výrobek a výrobní postup při tomto zpracování. Chemická t., speciální t., malířská t., zavést novou t. [řec. techne řemeslo, umění; logos řeč, nauka]

telekomunikace – sdělovací technika; souhrn opatření a zařízení k dálkovému přenášení zpráv, zvuku a obrazu pomocí elektrické n. elektromagnetické energie (telefon, letegraf, rozhlas, televize). Správa t., poplatky za t. [řec. tele daleko; lat. communicatio sdělení, sdílení]

téma – námět; úkol, předmět činnosti n. úvahy; námět vědeckého n. uměleckého díla; vedoucí myšlenka 1. hud. základní melodická myšlenka skladby skládající se obv. z několika motivů 2. mluv. základ výpovědi při členění věty. T. románu, t. hudebního díla, variace na dané t., t. bakalářské práce, t. rozhovoru, aktuální t. článku [řec. thema co je postaveno, výrok]

temperament – citová a rozumová složka lidské povahy určující chování a reakce člověka na vnější podněty, povaha. Živý t., klidný t., člověk bez t., t. Italů [lat. tempero, temperare náležitě mísit, mírnit, krotit]

temperovat – 1. mírnit, zmírňovat; vyrovnávat teplotu, upravovat teplotu místnosti na obvyklou teplotu; zahřívat, vyhřívat 2. hud. ladit nástroj, zvl. klavír na tzv. temperované ladění. T. přístroj, t. místnost klimatizací, t. sklovinu, t. litinu [→ temperament]

tendence – snaha po dosažení určitého cíle, směr snažení; úmysl, sklon, směřování; nálada. Politická t., umělecká t., nacionalistická t., vzestupná t., t. ke zločinu [lat. tendo, tendere směřovat, táhnout, napínat, natahovat]

tendr – 1. žel. zásobník uhlí a vody pro parní lokomotivu umístěný za ní, pomocné plavidlo k dopravě paliva a zásob 2. práv. výzva k podání nejvýhodnějšího návrhu na uzavření smlouvy týkající se určitého plnění; veřejná soutěž. T. na stavbu knihovny, t. na stavbu plynovodu, t. na dodávku letadel, t. na nové železniční vozy [→ tendence]

teorie – učení; prosté poznávání skutečnosti n. souvislostí na rozdíl od jejich praktického využívání; souhrn vůdčích myšlenek v určité oblasti poznání; zevšeobecnění praktických zkušeností. T. informací, t. relativity, t. pravděpodobnosti, evoluční t., kvantová t., hudební t., rozvíjet t., hájit svou t. [řec. theoria vědecké poznání, zkoumání]

termín – 1. výraz, odborný název 2. lhůta stanovená k splnění nějaké povinnosti. Technický t. (terminus technicus), odborný t., najít vhodný český t., to je t., který mi nic neříká; zaplatit po t., dodat zboží po t., odevzdat práci po t. [lat. terminus; termino, terminare omezovat, ohraničit, končit]

termika – 1. fyz. nauka o teple a o látkových přeměnách působením tepla 2. let. různé teplé vzdušné proudy, kterých se využívá při sportovním plachtění [řec. thermos teplý, horký, termín zavedl v pol. 19. stol. německý vědec A. Humboldt pro působení teplých vzdušných proudů]

terminologie – názvosloví, zejm. odborné, souhrn výrazových prostředků určitého vědního n. uměleckého oboru, odborný jazyk. Chemická t., technická t., řečeno dnešní t., lékařská t. [řec. terma mezník; logos nauka]

teror – hrůza, hrůzovláda, vláda násilí; použití všech forem fyzického i psychického násilí ke zdolání odporu osobního n. společenského odpůrce. Psychický t., krvavý t., nacistický t., policejní t. [lat. terreo, terrere strašit, nahánět strach, děsit, zastrašovat]

teze – vědecky dokazatelné n. dokazované tvrzení; základní myšlenka, poučka, zásada. T. referátu, hlavní t. přednášky, doložit svou t. důkazy [řec. thesis tvrzení, poloha]

tolerance – snášenlivost, trpělivost 1. tech. povolená odchylka od předepsané n. normální činnosti n. vlastnosti přístroje, stroje, zařízení; povolená odchylka od přesnosti n. normy 2. lék. snášenlivost, snižující se n. chybějící odpověď na určitý podnět při jeho trvalém n. opakovaném působení. Náboženská t., t. k odlišným názorům, rozměrová t., povolená t., t. léku, t. drogy [lat. tolero, tolerare snášet, trpět]

tradice – souhrn společenských, kulturních aj. zvyklostí přenášených z generace na generaci; soubor jednotlivých forem národního kulturního dědictví; dlouhodobá zvyklost 2. přenášení zpráv o některých událostech n. zvyklostech, pověstech ústně z generace na generaci; ústní podání. Společenská t., národní t., rodinná t., krajová t., vánoční t., podle t. zde žil poustevník [lat. trado, tradere, tradictum předávat, odevzdávat, odkazovat]

transcendence – filozofický názor (zastávaný zejm. Kantem) o tzv. překročení údajné meze poznání; to, co leží za smyslovou a rozumovou zkušeností; nadsmyslovost, nadskutečnost [lat. trans za, přes; scando, scandere stoupat]

transcendentní – to, co přesahuje smyslové poznání. V Kantově filozofii apriorní formy poznání (prostor, čas) organizující empirické poznání; v křest. je Bůh t. příčinou světa [→ transcendence]

transformace – přetvoření, přeměna, proměna 1. mat. přechod od jedné soustavy souřadnic k jiné, vyjádřený přísluš. matematickými vztahy 2. el. změna počtu fází k účelnějšímu využití el. strojů; přeměna střídavého proudu z vyššího napětí na nižší a naopak při stejné frekvenci. T. rovnice, t. souřadnic, t. hospodářství, t. el. proudu, t. průmyslu [lat. trans za, přes; formo, formare tvořit]

transkripce – přepis; přepsání jinou znakovou soustavou; v hudbě přepsání, úprava skladby pro jiný než původní nástroj. Fonetická t., t. šifrovaného zápisu, t. azbuky [lat. trans za , přes, skrz; scribo, scribere psát]

tristní – smutný, truchlivý, zádumčivý, pochmurný. T. nálada, t. prostředí, t. situace, t. zážitek, udělat t. dojem [lat. tristis zachmuřený, zasmušilý, sklíčený, nevlídný]

triumf – 1.hist. slavnostní návrat vítězného vojevůdce do antického Říma 2. slavnostní průvod vítěze, oslavování úspěšného člověka n. kolektivu 3. přen. velký úspěch, vítězosláva. Slavit t., sportovní t., umělecký t., t. hokejistů na olympiádě, největší t. lidského ducha [lat. triumpho, triumphare slavit triumf, triumfovat]

trust, trast – 1. monopolní sdružení podniků, při němž jednotliví účastníci ztrácejí svou výrobní, obchodní a právní samostatnost 2. hospodářské sdružení podniků téhož oboru. Cílem bývá racionalizace výroby, nákupu a prodeje, usnadnění financování, snížení podnikatelského rizika a daňového zatížení, což vede k lepšímu postavení na trhu [angl. to trust věřit, důvěřovat]

typ – 1. znak, vlastnost; základní tvar, vzor, příklad; ustálená představa 2. představitel skupiny, která má všechny základní znaky společné všem jednotlivcům; druh; forma, vzhled 3. jedinečný, zvláštní, svérázný člověk, komická figurka. T. dobráka, to není můj t., t. venkovana, t. mafiána, t. učence, slovanský t., jižní t., melancholický t., t. auta, t. rodinného domu, t. letadla, t. počítače [řec. typos úder, ráz, podoba od typto, typtein tlouci, tlačit]