Slovníček osobností / G
Copyright © Maxdorf 2012
Galba Servius Sulpicius (3 př. n. l.–69), římský císař. Pocházel z významného senátorského rodu. Od mládí se projevoval jako velice schopný muž, v roce 33 se stal konzulem. Po vraždě Caliguly byl mnohými vyzýván, aby se chopil trůnu, avšak podpořil Claudia, za to obdržel do správy četné provincie. Za vlády Nerona působil jako správce provincie Hispanie Tarraconensis, do státní politiky téměř vůbec nezasahoval. Když se však v roce 68 proti Neronovi vzbouřil Gaius Julius Vindex, Galba ho podpořil a získal na svou stranu i ostatní správce hispánských provincií. Vindex byl poražen, avšak Nero byl záhy zavražděn a Galba se prohlásil císařem. Pokusil se zkonsolidovat státní finance, kvůli drastickým finančním opatřením ztratil podporu lidu a byl zavražděn.
Gaudí Antoni (1852–1926), španělský secesní architekt. Pocházel z rodiny kováře, v dětství byl často nemocen. Od mládí se zajímal o přírodu a geometrii, vystudoval přírodovědeckou univerzitu v Barceloně a poté architekturu. Svým dílem patřil k nejoriginálnějším umělcům 20. století, nesnažil se napodobit žádný jiný styl. Inspiraci mnohdy nacházel v přírodě, jeho sloupy připomníají stromy, balkony mořské živočichy. Klíčová pro něj byla spolupráce s Eusebi Güellem, který financoval většinu jeho projektů. Největším Gaudího dílem je katedrála Sagrada Familia v Barceloně. Dle Gaudího přání je financována čistě z darovaných peněz, a je stále ještě nedostavěná. Její dokončení se plánuje na rok 2026, na sté výročí Gaudího tragické smrti. 7. června 1926 ho při cestě z práce zachytila tramvaj a vlekla ho ulicí, 10. června pak v nemocnici zranění podlehl. Je pochován v kryptě své nedokončené katedrály.
Geiserich (?389–477), vandalský a alanský král. Narodil se asi roku 389, králem se stal v roce 428. V té době Vandalové sídlili v dnešní Andalusii, byli však tísněni útoky Vizigótů. Geiserich roku 429 využil sporů mezi římským senátem a africkým místodržícím Bonifatiem, vylodil se v Africe a zakrátko obsadil celou římskou severozápadní Afriku, vyjma Kartága, a přesunul sem centrum moci Vandalů. Roku 438 bylo jeho království uznáno Římem, o rok později se zmocnil Kartága, do roku 442 obsadil Sicílii, Sardinii, Korsiku a Baleáry. V roce 455 dokonce přistál v Itálii a vyplenil samotné město Řím (odtud hanlivé označení vandal). Poté proti němu bylo podniknuto tažení loďstev obou římských impérií, to však zkrachovalo a Geiserich tak zemřel jako pán Západního Středomoří.
Gerritszoon Gerrit – viz Erasmus Desiderius Rotterdamský
Gibbon Edward (1737–1794), britský historik. Pocházel ze zámožné rodiny. Studoval Oxford, odtud však musel odejít poté, co se zjistilo, že konvertoval ke katolicismu. Zakrátko se stal opět protestantem, avšak ve skutečnosti byl ke křesťanství hodně kritický. Krátce sloužil jako velitel oblastní milice, avšak většinu času věnoval četbě, zajímal se o francouzské osvícenství, setkal se s Diderotem a d’Alembertem, velký vliv na něj měla též cesta do Říma. Mezi léty 1776–1788 vydal historické dílo Úpadek a pád Římské říše, které bylo na svou dobu mimořádně kvalitní, upoutalo však především svými myšlenkami. Gibbon v něm tvrdí, že za pád Říma mohl hlavně morální rozklad způsobený křesťanstvím, tato teze se v Anglii stala velmi populární.
Gide André Paul Guillaume (1869–1951), francouzský spisovatel a dramatik. Narodil se v silně protestantské rodině, při studiích se seznámil s předními francouzskými symbolisty, zpočátku tvořil pod jejich vlivem. Při cestě do Afriky se seznámil s Oscarem Wildem, pod jeho vlivem se obrací k vyhraněnému individualismu a etickému, filozofickému i estetickému relativismu, o čemž svědčí jeho tehdejší prózy, zejména Pozemské živiny. V roce 1909 založil vlivný literární magazín La Nouvelle Revue Française. Po první světové válce napsal mj. romány Penězokazci a Zemři a živ budeš, politicky se obrací ke komunismu, avšak po návštěvě SSSR je k této zemi velmi kritický. V roce 1947 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.
Gladstone William Ewart (1809–1898). britský politik. Vystudoval Eton a Oxford. Záhy vstoupil do politiky, zde se stal členem Konzervativní strany. Prosazoval však zrušení cla na obilí, a po rozkolu konzervativců kvůli tomuto zákonu se přidal k liberálům. Stal se ministrem financí, podařilo se mu zjednodušit daně a zlepšit finanční situaci státu, později se stal předsedou liberálů. Následující období britské politiky bylo charakterizováno soupeřením mezi Gladstonem a vůdcem konzervativců Disraelim. Gladstone jako liberál kladl důraz na osobní i ekonomickou svobodu a pokud možno mírovou politiku. Prosazoval též samosprávu pro Irsko, to však vedlo roku 1886 k rozkolu uvnitř Liberální strany. Premiérem byl Gladstone celkem čtyřikrát.
Goebbels Paul Joseph (1897–1945),l nacistický politik. Pocházel z nepříliš zámožné katolické rodiny, od dětství kulhal. V první světové válce proto nesloužil, v roce 1921 obdržel doktorát z filozofie. Začal se zajímat o nacionalismus, záhy vstoupil do NSDAP. Zde patřil k jejímu levému křídlu, a to až do roku 1926, kdy ho Hitler v podstatě donutil změnit názor. Goebbels pak udělal mnoho pro propagaci nacistů a také se po jejich nástupu k moci stal ministrem propagandy. Zde měl významný vliv na politiku Třetí říše, stal se také (pravděpodobně kvůli zisku další moci) jedním z hlavních propagátorů a organizátorů protižidovských akcí. Měl manželku Magdu, s tou po porážce Třetí říše spáchali sebevraždu, když předtím zabili šest svých dětí.
Gogol Nikolaj Vasiljevič (1809–1852), ruský prozaik a dramatik. Pocházel z rodiny středních ukrajinských statkářů, jeho otec byl vášnivý milovník divadla, Gogol sám se měl stát hercem. Nedařilo se mu však a úspěch neměl ani na poli básnictví a výtvarného umění, stal se tedy úředníkem. V tomto prostředí se plně seznámil s nepravostmi panujícími v ruské společnosti a začal tvořit díla tyto věci kritizující. V jeho tvorbě mu pomáhali i umělci, se kterými dříve navázal kontakty, zejména Puškin, a tak se záhy stal populární. Stal se tím však i nebezpečným pro vládnoucí vrstvy a několik let strávil v exilu, to mu však na popularitě neubralo, stal se svou tvorbou významným představitelem realismu a navazuje na něj prakticky celá ruská literatura druhé poloviny 19. století.
Gollová Nataša, vlastním jménem Nataša Hodáčová, v Německu známá pod pseudonymem Ada Goll (1912–1988), česká herečka,. Své umělecké příjmení si zvolila podle svého dědečka, významného historika Jaroslava Golla, sama byla dcerou poslance a národohospodáře Františka Xavera Hodáče. Vystudovala filozofickou fakultu, měla nadání na jazyky, herectví studovala soukromě. V roce 1934 byla angažována v divadle v Olomouci, v roce 1935 krátce ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, poté v Divadle na Vinohradech. Od roku 1952 působila v Divadle na Fidlovačce, poté v Divadle satiry Jana Wericha. Největší popularitu jí přinesl film, zejména komedie, populární dvojici tvořila s Oldřichem Novým. Zemřela v roce 1988.
Gorbačov Michail Sergejevič (narodil se 1931), sovětský a ruský politik. Pochází z vesnice Privolnoje, v roce 1952 vstoupil do KSSS, roku 1980 se stal členem politbyra, zde se zařadil k reformnímu křídlu. Roku 1985 byl zvolen generálním tajemníkem KSSS. Pokusil se reformovat SSSR, což přineslo i více svobody slova, to však vedlo k zvýšené kritice režimu. K tomu se přidal i tlak USA, špatná hospodářská situace a protestní hnutí v ostatních komunistických zemích. Gorbačov nebyl schopen tomuto tlaku vzdorovat, nezakročil tedy proti zhroucení komunismu v sovětských satelitech. To roku 1991 vyvolalo pokus konzervativního křídla o puč, který byl potlačen, avšak veškeré moci se chopil Boris Jelcin a Gorbačov musel rezignovat, což vzápětí vedlo k rozpadu SSSR. Gorbačov nadále působí v politice.
Goscinny René (1926–1977), francouzský spisovatel a scenárista kreslených filmů. Jeho otec pocházel z Polska a matka z Ukrajiny. Rodina žila v Paříži, v roce 1928 se přestěhovala do Argentiny za prací, René Goscinny tam vystudoval. Krátce pracoval v New Yorku, v padesátých letech se vrátil do Francie. Proslavil se příběhy o malém Mikulášovi, toho vytvořil spolu s karikaturistou Sempém. Světově proslulým se stal sérií komiksů o galském válečníkovi Asterixovi, ty ilustroval Albert Uderzo, který pokračoval v psaní Asterixe po Goscinnyho smrti. S ním založil studio kresleného filmu Studios Idéfix. V něm vzniklo mnoho známých animovaných filmů, mj. o Asterixovi. Goscinny zemřel na srdeční zástavu, posmrtně obdržel Césara za svůj přínos kinematografii.
Grant Ulysses Simpson (1822–1885), americký generál a politik. Pocházel z nepříliš zámožné rodiny, vystudoval vojenskou akademii ve West Pointu. Vyznamenal se během války s Mexikem, později byl však kvůli alkoholismu postaven mimo službu a do armády se vrátil až s vypuknutím občanské války. Během ní si počínal úspěšně a byl povýšen na generála, později se stal vrchním velitelem vojsk Unie. Byl asi jediným unijním generálem, který se mohl srovnávat s velitelem konfederačních vojsk Leem a často se soudí, že Grantova strategie byla jednou z věcí, které Unii přinesly vítězství. Později vstoupil do politiky, v letech 1869–1877 byl prezidentem USA, jeho vláda proslula korupčními skandály, na druhou stranu si počínala úspěšně při rekonstrukci Jihu.
Grenville William Wyndham, 1. baron z Grenville (1759–1834), zemřel britský politik William Wyndham Grenville, 1. baron z Grenville. Narodil se roku 1759, byl synem britského premiéra George Grenvilla, studoval na Etonu a Oxfordu. V politice se stal spojencem Williama Pitta mladšího, v roce 1790 se stal vůdcem Sněmovny lordů. Při válce s revoluční Francií se stal vůdcem skupiny, která za stěžejní považovala boj na kontinentu, z vlády odešel roku 1801 na protest proti stavu otázky emancipace katolíků. V opozici se stal spojencem vůdce whigů Charlese Jamese Foxe, Pittova protivníka, a po Pittově smrti se stal předsedou vlády. Té se podařilo prosadit zákaz obchodu s otroky, po roce však padla, Grencille, poté podporoval whigy, později naopak torye, nikdy však již nevstoupil do vlády. Jeho kariéru ukončila mrtvice v roce 1823.
Gretzky Wayne Douglas (*1961), bývalý kanadský hokejista. Byl potomkem běloruského přistěhovalce, od mládí projevoval velký talent. Již v sedmnácti letech se stal profesionálním hráčem v klubu Edmonton Oilers, který tehdy hrál WHA, konkurenční ligu NHL. Když za rok WHA zkrachovala, Oilers vstoupily do NHL, Gretzky se záhy stal nejlepším hráčem klubu, pravidelně vyhrával kanadské bodování i trofej pro nejužitečnějšího hráče. V sezóně 1981/ 1982 jako doposud jediný hráč NHL překonal hranici 200 bodů, o rok později vyhrál s Edmontonem Stanley Cup, to se mu podařilo i v letech 1985, 1987 a 1988. Poté přestoupil do LA Kings, kariéru ukončil v roce 1999. Bývá označován za dosud nejlepšího hráče NHL. V současné době vlastní klub Phoenix Coyotes
Gustav II. Adolf (1594–1632), švédský král. Na trůn nastoupil v roce 1611. Na počátku vlády se věnoval válce s Dánskem, ta byla ukončena smírem v roce 1613. Poté se věnoval modernizaci armády a dosáhl vítězství nad Polskem a Ruskem. Švédsko se tak stalo dominantní mocností na Baltu a Gustav II. Adolf se začal zabývat podporou protestantismu v Německu. Roku 1630 vstoupil do třicetileté války jako protivník Habsburků, o rok později drtivě porazil jejich vojska u Breitenfeldu. Jeho styl velení a organizace vojsk představoval revoluci ve vojenství, bývá nazýván otec moderního válečnictví. S podporou Saska a Francie ovládl téměř celé Německo, rovnocenného protivníka ale nalezl v Albrechtovi z Valdštejna. Toho porazil v bitvě u Lützenu, v boji však padl.
Gutenberg viz Gensfleisch Johannes
