Slovníček osobností / N
Copyright © Maxdorf 2012
Nasavský Mořic (1567–1625), nizozemský politik. Byl druhým synem Viléma Oranžského, vůdce Nizozemců vzbouřených proti Španělům. Po smrti svého otce se stal nizozemským stadtholderem (hlavou státu) a převzal velení vojenských operací proti Španělům. Reformoval holandskou armádu. Ve spojenectví s Anglií dosáhl vojenských úspěchů a ovládl území přibližně dnešního Nizozemí. V roce 1609 byl se Španělskem uzavřen mír, čímž bylo Nizozemí de facto uznáno jako nezávislý stát. V roce 1618 se Mořic střetl s významným nizozemským politikem Johanem van Oldenbarnevelt. Spor měl náboženský podtext, jednalo se též o dědičnost úřadu stadtholdera Oranžskými. Konflikt skončil popravou Oldenbarnevelta. V roce 1621 znovu propukla válka se Španělskem.
Němcová Božena (?1820–1862), česká spisovatelka, rozená Barbora Novotná, později Barbora Panklová (Barbora Pankel). Narodila se pravděpodobně roku 1820 (kolem jejího narození panují rozličné spekulace), krátce poté si její matku vzal Johan Pankel. Dětství prožila v Ratibořicích, velmi si oblíbila svou babičku Magdalenu Novotnou. V roce 1837 se vdala za Josefa Němce, manželství však nebylo šťastné. Psaní se začala věnovat po roce 1840, tvořila česky, na Domažlicku působila i jako národní buditelka. Po roce 1853, kdy byl jejímu manželovi odebrán plat kvůli podezření se spiknutí, se ocitla v existenční krizi a stáhla se do ústraní. Zemřela v bídě. Jejím nejznámějším dílem je Babička, ve které v podstatě líčí své (zidealizované) dětství.
Neville Richard, 16. hrabě z Warwicku (1428–1471), anglický politik a vojevůdce. Pocházel z významné rodiny hrabat ze Salisbury, navíc se přiženil do rodu hrabat z Warwicku a tento titul jako poměrně mladý zdědil. V té době se začal vyhrocovat spor mezi Yorky a Lancastery, Warwick se připojil na stranu Yorků a patřil mezi jejich nejvýznamnější vojevůdce. Zpočátku se mu dařilo a prosadil nástupnictví syna Richarda z Yorku na trůn, Richard z Yorku byl však později poražen a popraven a Warwick musel uprchnout. Spojil se s Richardovým synem Eduardem, kterého po dalších bojích prosadil na trůn. Jejich dobré vztahy však časem citelně ochladly a Warwick se spojil s Lancastery, v bitvě u Barnetu však byl poražen a zabit.
Nijazov Saparmurat Atajevič (1940–2006), prezident Turkmenistánu. Významně se angažoval v Komunistické straně Turkmenské SSR, roku 1985 se stal jejím generálním tajemníkem. Pod jeho vedením Turkmenistán vyhlásil v roce 1991 nezávislost a Komunistická strana se přejmenovala na Demokratickou stranu Turkmenistánu. Opozice však fakticky povolena nebyla a sám Nijazov se nechal roku 1999 zvolit doživotním prezidentem. Začal si kolem sebe budovat kult osobnosti, sám sebe označoval Türkmenbaši (turkmensky Otec všech Turkmenů), dny v týdnu pojmenoval po členech své rodiny a nechal si postavit zlatou sochu. Dále zavedl novou abecedu, chtěl také přestěhovat do turkmenské pouště globálním oteplením ohrožené tučňáky. V zahraniční politice zachovával neutralitu.
Nixon Richard Milhous (1913–1994), americký politik. Pocházel z chudé kvakerské rodiny, po studiu se živil podnikáním. Ve druhé světové válce vstoupil do republikánské strany a již v roce 1946 byl zvolen do sněmovny reprezentantů. Byl viceprezidentem za prezidenta Eisenhowerova, roku 1960 sám kandidoval na prezidenta, avšak neuspěl. Znovu kandidoval ve volbách v roce 1968, tehdy se mu již podařilo se prezidentem stát. Hlavní problém, který musel řešit, byla válka ve Vietnamu, konflikt zpočátku vyhrotil, avšak později se rozhodl pro stahování vojsk. Ministrem zahraničí jmenoval Henryho Kissingera, zasadil se o zlepšení vztahů s Čínou. Po tzv. aféře Watergate, kdy nechal odposlouchávat sídlo demokratické strany, musel roku 1974 rezignovat.
Nobunaga Oda (1534–1582), významný japonský daimjó(kníže) v období Sengoku, kdy v Japonsku zuřila občanská válka. Pocházel z bezvýznamného rodu z provincie Owari. Zpočátku musel bojovat o moc uvnitř svého klanu, poté, co v roce 1559 zlikvidoval odpor v celé provincii, dostal se do konfliktu s mocným daimjem Jošimoto Imagawou. Oda s dvěma tisíci muži nečekaně přepadl Imagawovu dvacetitisícovou armádu a Imagawu zabil. Poté se stal jedním z nejmocnějších japonských daimjů a ve spojenectví s Ijeasu Tokugawou porážel jednoho daimja za druhým. Ovládl téměř celé Japonsko, ale v roce 1582 se jeho armády na ostrově Šikoku dostaly do problémů a Oda vyslal svého vazala Micuhideho Akečiho se zbytkem vojska jako posily. Micuhide však Odu zradil a donutil spáchat seppuku (sebevraždu).
Novotný Antonín (1904–1975), československý komunistický politik. Pocházel z rodiny zedníka, v roce 1921 vstoupil do KSČ. Po zákazu KSČ se nadále podílel na její činnosti, za to byl roku 1941 zatčen a poslán do koncentračního tábora Mauthausen-Gusen. Po válce se stal členem předsednictva ÚV KSČ, roku 1957 se po smrti Anronína Zápotockého stal prezidentem Československa. Za jeho vlády došlo k částečnému uvolňování a rehabilitaci některých obětí politických procesů. V roce 1960 změnil název země na Československá socialistická republika a nechal schválit socialistickou ústavu. V roce 1968 se dostal do sporu s částí vedení KSČ a na pomoc si přizval Brežněva, který ho však nepodpořil a Novotný tak byl nucen abdikovat. Do konce svého života pak zůstal v ústraní.
