Malý slovník cizích slov

 Čeština, podobně jako všechny kulturní jazyky obsahuje velký počet slov převzatých z jiných jazyků. Celkový počet cizích slov v našem jazyce se odhaduje na několik desítek tisíc, středoškolsky vzdělaný člověk jich užívá 3 až 5 tisíc a řekněme u dalších 5 tisíc tuší, co znamenají. Slovníček, který zde postupně připravujeme, by měl obsáhnout přibližně 10.000 dnes běžných cizích slov. Hesla jsou doplňována etymologickými poznámkami a postupně budeme doplňovat příklady, které usnadní aktivní používání cizích slov.

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z

Upozornění: všechna hesla jsou chráněna autorským zákonem. Copyright © Maxdorf 2011 

Kolik je v češtině cizích slov

Zajímavý je podíl cizích slov na naší řeči: vezmeme-li tištěná média, pak v hlavních denících tvoří cizí slova cca 10 až 15 % slovní zásoby, v bulvárních médiích - určených nejširší veřejnosti - podíl klesá pod 5 %. V běžné komunikaci je podíl v městech několikanásobně vyšší než na venkově.

Cizí slova a jazykové výpůjčky

Jako cizí slova v užším smyslu označujeme takové výrazy, u nichž cizí původ zřetelně vnímáme - zejména vzhledem k jejich morfologickým a fonetických vlastnostem. Mnohá převzatá slova však v jazyce postupně zdomácní, takže jejich „cizost“ již většina mluvčích nevnímá. Taková slova pak označujeme jako „jazykové výpůjčky“. Zatímco slovo evangelium zřejmě vnímáme jako cizí (řec. eu- dobrý, angelion zpráva), s ním příbuzný anděl (řec. angelos posel) nám zní již několik set let zcela domácky.

Význam cizích slov

Cizí slova jazyk v zásadě obohacují, přesto je postoj k nim poněkud ambivalentní. Lze jistě namítat proti samoúčelnému přebírání slov tam, kde máme v češtině výraz zcela synonymní. Většina cizích slov je převzata spolu s "novou věcí" s novou skutečností, cizí slova zásadně rozšiřují spektrum synonym, umožňují jemněji diferencovat stylistické odstíny řeči (vzteklý/cholerický, zjednodušení/simplifikace, přesný/precizní). Je ovšem pravda, že často mají cizí slova funkci spíše expresivní, kdy mluvčí jejich užíváním vypovídá o sobě, ukazuje, nebo touží ukázat své vzdělání, rozhled, sečtělost. Pokud je ovšem motivací spíše touha než skutečné vzdělání, nelze se často vyhnout společenským katastrofám.